Nikdy netvořila jen oblečení – vytvářela příběhy, které se nosí na těle i v duši. I proto výstava Liběny Rochové není jen retrospektivou významné české módní návrhářky. Je to zároveň pokus nahlédnout na módu jinak – jako na jazyk, který mluví o prostoru, těle, duši i společnosti. Oděv se tu stává sochou, performativním objektem i kulturní výpovědí. A právě v tom tkví mimořádnost tvorby Liběny Rochové – vždy překračovala hranice své disciplíny a otevírala nové souvislosti.

 

Výstava v Moravské galerii představí dílo, jež se v takto ucelené podobě objevuje vůbec poprvé. Pro nás, kurátory, je to příležitost přiblížit návštěvníkům cestu jedné autorky, která nikdy nepodlehla diktátu sezónních trendů. Rochová tvořila nadčasově – její modely jsou výsledkem soustředěné práce s materiálem, tvaroslovím i samotnou podstatou oděvu.

 

Liběna Rochová byla udržitelná dávno předtím, než se slovo udržitelnost stalo heslem módního průmyslu. Pracovala s přebytkovými materiály, recyklovala vlastní formy, preferovala ruční výrobu. Především ale přemýšlela o smyslu oblečení: o tom, co může vyjádřit, jak může formovat prostor kolem těla a jak se dotýká lidské identity. V jejím ateliéru se nikdy nevyráběly „jen šaty“ – vznikaly objekty, které vybízely k zamyšlení.

 

Retrospektivní výstava bude rozdělena do několika tematických částí. Každá z nich představí jiný rozměr autorčiny tvorby – od fascinujících experimentů s formou a materiálem v 80. letech, přes ikonické kolekce inspirované uměním, až po její novější projekty, kde je oděv chápán jako intimní dotek nebo jako zakázka nesoucí osobní příběh. Návštěvník tak bude moci projít symbolickou cestu, v níž se odráží vývoj české módy i proměna uvažování o designu.

 

Důležité je také zdůraznit duchovní rozměr Rochové tvorby. Její oděvy nejsou jen o vnějším vzhledu, ale i o vnitřním prožitku. Sama návrhářka často mluví o „oblékání duše“ – a právě tato myšlenka je klíčem k pochopení její práce. V každém modelu lze najít stopy dialogu mezi autorkou a nositelem, mezi prostorem a tělem, mezi hmotou a ideou.

 

Výstava je rovněž výjimečná svou architekturou. Prostorové řešení navrhla Magdalena Rochová, dcera Liběny Rochové. Její koncepce vytváří prostředí, které není pouhým rámcem expozice, ale aktivně s ní komunikuje. Návštěvník prochází sedmi navazujícími místnostmi, které fungují jako kapitoly – jako terén myšlenek a emocí, jímž se odvíjí příběh jedné autorské dráhy.

 

Když jsme se rozhodli výstavu připravit, cítili jsme, že nejde jen o bilanci kariéry. Je to spíše dialog o tom, co móda znamená v širším kulturním a společenském kontextu. A také příležitost znovu si uvědomit, že česká scéna má autorku, jejíž dílo obstojí i v mezinárodním měřítku. Zveme proto návštěvníky, aby objevili oděvy, které překračují své praktické určení a stávají se výpovědí o životě, čase a prostoru. A aby se nechali oslovit jedinečnou vizí Liběny Rochové – vizí, která nám ukazuje, že móda může být nejen krásná, ale i hluboká.