Karolína Kolbová – Crunchy Invasive World

Karolína Kolbová (*1998, Třebíč) vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu Jihlava-Helenín a letos ukončí své studium diplomovou prací na Fakultě umění Ostravské univerzity v ateliéru Malba II, pod vedením Františka Kowolowského.

Karolína Kolbová je malířka, kterou lze typově charakterizovat jako autorku přirozeně prozrazující feminitu v námětech i přístupu a generačně ji lze popsat jako příslušnici další vlny rozvíjející ženské umění, která již neřeší věci razantně, úderně a konfrontačně (tedy v podstatě maskulinně). Svoji ženskost vnímá jako přirozenost, ne jako vymezení. To jí umožňuje pracovat s náměty, které jsou viděny ryze ženskou optikou a využívat citlivost, která je odlišná od mužské, zároveň nemusí tolik čelit diktátu genderového očekávání a pracovat jen s ženskými postupy a atributy. Volí si média a techniku, která jsou obecně k dispozici v pluralitě současného umění. (Libor Novotný)

Autorka svým aktuálním projektem zve diváka do fiktivního světa, vesmíru, který začala budovat v průběhu roku 2020. Tato dimenze se od chvíle zrodu každým momentem vyvíjí, násobí se v ní významy a odkazy. Karolína vychází z částí reality, ale pro motivy nachází nové metaforní formy, které znázorňují vnitřní vlastnosti daných tělesných prvků, jejich náladu a rytmy. Tato živočišnost malby se pak promítá i do betonových objektů zvaných Ruins. Tvorba Karolíny Kolbové, přestože se zprvu tváří být klasickou (malířskou a sochařskou), je ovlivňována i dalšími médii – digitální grafikou, videoartem a také filmem, například snímkem Synecdoche, New York od Charlieho Kaufmana, ze kterého Karolína přejala koncepci komplexního světa. Inspirací jí jsou také blockbusterové snímky typu Duna či Mad Max. A stejně jako v těchto příkladech i svět autorčiných děl se nyní dostává do své postapokalyptické epochy. (Anna Treterová)