ID

ID – pojem pocházející z latiny s významem „vidět“.

“Idem”, “idea”, “ideál, “identita” jsou někerá slova od tohoto pojmu odvozená, se kterými se můžeme ztotožňovat, jsou nám blízká, a která jsou pro tuto výstavu významově důležitá.

Gabriela Stienitz se narodila ve vysoko položeném městě Quito v Ekvádoru. Vyrostla v multikulturním prostředí. Dědeček s němekým původem, babička Češka – významná výtvarnice Trude Sojka; oba dva židé, kteří po zakusení holokaustu v Evropě emigrovali do Jižní Ameriky, kde se poznali. Matka – jejich dcera – dvojí národnosti, equádorské a francouzské a otec pochází z Galapág.

Není divu, že hned po skončení střední školy měla Gabriela touhu objevovat svět, najít všechna ta místa, která se jí zdála být známá, i přestože vyrůstala daleko v Ekvádoru, a sestavit tak střípky své vlastní identity. Proto se rozhodla cestovat do Evropy a studovat umění, jako prostředek zkoumání a zároveň vyjádření. Nejdřív zamířila do Francie. V současné době v rámci stipendia studuje na Fakultě výtvarných umění VUT Brno.

Během této cesty pochopila, že každý člověk je vlastně taková skládanka identit, ukrytých za pojmy jako národnost, náboženství, politika… „V čemkoli, co děláte jste vždy ovlivněni dalšími lidmi kolem. Takže je možná čas otevřít své vlastní hranice a přijmout každého takového jaký je, protože se v něm pravděpodobně zrcadlí i něco z nás. Vše je totiž propojené a nějak související, tak jako větve stromů..“

„Od chvíle, kdy jsem přišla do České republiky, cosi jsem hledala. Cosi uložené hluboko, hluboko v jeskyních mé paměti, mé minulosti. V toku mých myšlenek plyne spousta otázek: Je to, co objevuji část mne? Jsém já částí onoho? Někdy může být odpověď nalezena jednoduše v našem vlastním stínu, nebo uvnitř našeho odrazu v okně; jako metafory, skryté symboly reprezentující právě ony vazby mezi vším a všemi.“

Fotografie pochází z různých míst v Blansku a jeho okolí.
Malby jsou vytvořeny pomocí přírodních pigmentů a různých druhů hlín z Brna.