Člověk v jeskyni

Skály, žleby, jeskyně, propasti, závrty, propadání – tyto geologické útvary, které nerozlučně patří k Moravskému krasu, nás odedávna fascinují, vyvolávají úžas i bázeň. Obdivujeme na nich tu nezměrnou sílu, se kterou všemocná příroda modelovala divokou krajinu. Tváří v tvář ohromným jeskynním systémům či propastem cítíme vlastní malost a konečnost. Tito mlčenliví svědkové dávné minulosti jsou neustálým zdrojem vědeckého i duchovního poznání. Jsou muzeem i chrámem. Můžeme v nich číst jako v knihách… ve kterých však chybějí listy. V dávné minulosti jeskyně poskytovaly živým tvorům dočasné přístřeší. Netopýr, medvěd, lev, hyena, člověk i jiná zvířata nalezla v podzemních prostorech své stálé domovy. V mnoha jeskyních byly objeveny prehistorické umělecké památky a také současné tvůrce jeskyně inspirují a provokují. Pro svá tajemství jsou dodnes zdrojem mýtů, kultů, pověr i moudrosti. Jeskyně je metaforou nitra, mysli, podvědomí, zasutých vzpomínek, matčina lůna, je místem existenciálního uvědomění a introspekce, bezpečným azylem, ale také očistcem, peklem nebo věčnou nicotou. Člověk v jeskyni – jeskyně v člověku.

Ústřední linií výstavy Člověk v jeskyni je zamyšlení nad geologickými fenomény jako jsou skály, jeskyně či propasti a jejich proměnlivou rolí v historii lidstva, to vše na pozadí scenérie Moravského krasu, který se řadí mezi evropsky významné lokality pravěkého umění. Vůbec poprvé budou vystaveny návrhy plakátů z pozůstalosti Karla Absolona, které měly sloužit jako podklad pro propagaci turismu v Moravském Krasu. Absolon také shromažďoval kresby a ilustrace s motivy krasu a jeskyní pro knihu, kterou chystal na sklonku života. Kniha nikdy nevyšla, na výstavě si tedy můžete prohlédnout aspoň zlomek z této sbírky. Výběr exponátů dokládá, že jeskyně, propasti a skalní útvary přitahují lidskou pozornost od pradávna. Například jeskyně Pekárna je nalezištěm kostěné rytiny patřící k nejstarším dokladům zobrazení dramatického děje. Do této jeskyně v 70. a 80. letech minulého století zasadili své umělecké akce performeři Tomáš Ruller a Miloš Šejn. Popisně realistické obrazy skal mladého malíře Adama Kašpara, velkého nadšence pro geologii a paleontologii, stojí v protikladu k imaginativním plátnům s motivy jeskyní Veroniky Holcové, u kterých autorka využívá experimentální techniky dekalku. Společensky aktuální je prostorová instalace česko-rumunské umělkyně Anetty Mony Chisy tematizující pravěký matriarchát. V Berlíně žijící maďarský umělec Mark Fridvalszki pracuje s nostalgickým odkazem zlatého věku české archeologie, jejíž sláva svého času dalece překračovala naše hranice.

Hlavní část výstavy je situována do Galerie města Blanska a formou intervence pokračuje ve výstavních prostorech nedaleké budovy Muzea Blanenska.

Pro realizaci výstavy byly zapůjčeny archeologické a historické exponáty z Muzea Blanenska, z Moravského zemského muzea a Muzea Hořice. 

Výstava je věnována památce Karla Absolona, Franze Čupika, Jana Kniese, Martina Kříže, Jindřicha Wankla, Karla Valocha a dalších badatelů Moravského krasu.

Vystavují: Karel Absolon, Jan Knies, Hynek Alt, Ondřej Basjuk, Zdeněk Burian, Mark Fridvalszki, Vladimír Havlík, Veronika Holcová, Anetta Mona Chisa, Jana Kasalová, Adam Kašpar, Marek Kvetán, Jaro Kyša, Šárka Basjuk Koudelová, Pavel Matyska, Rafani, Tomáš Ruller, Rudolf Sikora, Miloš Šejn, Lucia Tkáčová, Aleksandra Vajd a další.

Koncepce: Milan Mikuláštík & Jana Písaříková

Vědecká spolupráce: Martina Galetová, Martin Golec, Vlastislav Káňa, Jan Knies, Petr Kostrhun, Martina Roblíčková

Spolupracující instituce: Muzeum Blanenska, Moravské zemské muzeum, Muzeum Hořice, Moravská galerie v Brně, Česká geologická služba