Black Hill

Black Hill
Výstava Daniely Baráčkové a Petry Herotové představuje soubor prací s tematickým průsečíkem v obci Černá Hora, kde obě umělkyně v rozdílné době žily. S Černou Horou je pojí životní příběhy se společnými jmenovateli. Daniela zde vyrostla, zatímco Petra se sem na krátkou dobu přistěhovala. Obě nyní žijí každá jinde, ale blízký vztah k této obci je jim společný.

Výstava představuje kresby, malby a videa vytvořené v uplynulých několika letech. Výjimkou je video Legenda Black Hill, které vzniklo přímo pro tuto výstavu jako citace a sebereflexe části jejich dosavadní tvorby, ale také jako specifická „videoprocházka“ po důležitých černohorských místech. Kresby Petry Herotové byly vytvořeny v době, kdy v Černé hoře žila a působila v Galerii města Blanska. Kresby vznikaly průběžně z její vnitřní potřeby reflektovat svoji vlastní situaci. Daniela Baráčková své malby a videa vytvořila naopak v Praze, kde studovala a žije, se zdravým odstupem a jistou dávkou ironie (sebeironie).

Daniela a Petra jsou spolužačky z pražské VŠUP a v historii jejich umělecké tvorby je i několik společných výstav a spoluprací.

Daniela Baráčková je umělkyní mnoha forem a témat – akce, instalace a obrazy dávají tvar příběhům a symbolickým gestům, jejichž věcná metaforika je otevřená množství možných výkladů. Autorka ve své tvorbě sleduje vztahy a souvislosti, kterými se zabývá, nebo samovolně přicházejí do jejího života, a propojuje je se všeobecně zažitými symboly. Její akce a instalace jsou často kontextuální, osobitě navazují na autorce důvěrně známá, konkrétní prostředí. Výraznou linii představují videa a videoinstalace vycházející z mezilidských vztahů, komunikace a aktuálních životních situací. Její záběr jde od sociální interakce, přes politizující vystoupení inscenovaná ve veřejném prostoru, až po zprostředkování vlastních zážitků.

Hlavním médiem, který používá Petra Herotová, je kresba. Považuje ji za svébytné médium, které může fungovat nejen na papíře, ale i v rámci galerijní instalace, na stěně, jako nosný prvek objektu, nebo ve videu. Charakter kresby obměňuje podle potřeby – od jednoduchého schématu a syrovější polohy ke komplikovanějším kompozicím. Pro její díla je typické schematizování činností a procesů, s oblibou používá formu plánku, návodu či receptu. V tvorbě Herotové figuruje velmi málo samostatných artefaktů, neboť nejčastěji pracuje v sériích. Dalším typickým znakem je používání modulu, ve většině případů formátu A4. Zpracovávaným předmětem jsou autobiografická témata, která posunuje na obecnější úroveň, žité příběhy, přičemž ji zajímá konfrontace běžné všední reality s uměleckým provozem.