Zvuk spouště

Výstava Kateřiny Držkové spadá do okruhu projektů, které se zabývají mediální sebereflexivitou. Navzdory tomu, že se jedná o dlouhodobou tendenci vizuální kultury 20. století, je zřejmé, že rozvíjení sebereferenčních postupů má nevyčerpatelný potenciál. V případě fotografie, která je podobně jako film vázána na technologický aparát zřetelněji než klasická výtvarná média, má toto pojetí obzvláště výraznou pozici. V podstatě není důležité, co je snímáno, není ani podstatný sám autor a jeho umělecká původnost, jako schopnost o procesech snímání a cirkulace obrazů účinně referovat. Kateřina Držková se orientuje k psychologické a institucionální dimenzi těchto procesů, a to skrze pozici fotografa a fotografovaného.  Instalace spojující nalezené fotografie, autorský text a abstraktně koncipované video, na němž se „jen“ opakuje detail mačkání spouště fotoaparátu, má až meditační charakter. Dostáváme se k samotnému prožitku z aktu fotografování, k intimitě, studu i narcisismu, které otevírá.

kurátorka: Marika Kupková