Apollo ji chtěl jako milenku, ale ona ho odmítla pomilovat. Plivne jí do úst kletbu, díky které je schopna vidět budoucnost, ale nikdo jí nevěří. Cassandra, blázen, prorokyně se mnou tančí v jednom starém baru, který vlastní starý feťák na ostrově zvaném Vis. Ptá se mě, co dělám. Říkám jí, že jsem choreograf. Říká woow. Tancujeme spolu před barem a v jednu chvíli jí řeknu, že nemám na sobě žádné spodní prádlo. Směje se a křičí nahlas, že také žádné nemá.

 

Na moji narozeninovou oslavu přijde další Apollonova milenka a prorokyně Sybil a začne tančit přede mnou s růžovými brýlemi. Sedím na židli pokrytá modrým sametem. Svlékla se a tančila mi na břiše. Zatímco na mě sedí a tančí, šeptám jí do ucha, jak jsem procházela její obrázky a hledala ji v jednom striptýzovém klubu v Praze. Zapomene u mě své růžové brýle a já je nosím celou karanténu, dokud se s ní znovu nesetkám.

 

Velká prorokyně bezostyšně tančí v jeskyni, jako by dokázala vystřihnout velkého boha z jejích prsou. Ani nikdo jiný nevěděl, zda to byl muž nebo žena s krásným poprsím. „Zastavujete? Neboť před ničím jiným se velké hromové rty tohoto domu nezavřou.“ A když takto promluvila, mlčela.

 

Colloredo-Mansfeldský palác, piano nobile