Život žen v mnoha rodinách plyne lineárně: dětství, mládí, manželství, dítě a rodina. Každá generace následuje stejný vzorec. Je to skoro, jako by se otevřela matrjoška, aby odhalila své kopie. „Jednoho dne se stanu jen další vrstvou skořápky. Co když budu uvnitř prázdná?“

 

Fotografický projekt Weroniky Wozniak s názvem Matrilineal je pokusem o pochopení zkušeností několika generací žen, jejichž individuální život se stává neviditelným. Weronika ve svém projektu vytváří paralelní svět, ve kterém přijímá uložené role při zachování své vlastní identity. K inkarnaci mateřské i dětské postavy používá snímky z rodinných a vlastních fotografických archivů. Vrství na sebe jak samotné fotografie, tak přidělená poslání a důležitá životní období a získává tím představu o tom, jaké to je být matkou, aniž by z této role musela mít strach.

 

Weronika Wozniak se ve svých projektech zabývá tématem ženské identity a traumatických zážitků. „Když jsem byla malá, chtěla jsem být čarodějkou – mocnou bytostí, která dokáže proměnit věci a situace v mé mysli ve skutečnost. Místo toho, abych se stala tradiční čarodějnicí, začala jsem používat fotoaparát, abych posílila své postavení ve společnosti.“

 

Weronika Wozniak (*1985) pochází z Polska a studovala Film a nová média na Univerzitě v Lodži a fotografii na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Účastnila se skupinových výstav v Čechách, Polsku, Rakousku či Izraeli.