We will not change our show

Veronika Bromová (CZ), Alex Bălă + Paul Dunca/Paula Dunker = #FLUID (RO), Jan Matýsek (CZ), Ruben Montini (IT), Kateřina Olivová (CZ), Phoenix (Tamás Páll, Viktor Szeri, Gyula Muskovicz, HU), Karol Radziszewski (PL), Sergey Shabohin (BY), Lilla Szász (HU) + Express Yourself (instalace plakátů Madonny z 80. a 90. let 20. století)
Kurátor: Martin Vaněk (CZ) + Gyula Muskovics (HU)

Výstava je mezinárodní skupinový projekt dvou kurátorů a několika českých i zahraničních umělců, které spojuje práce s LGBT tematikou a genderovou problematikou. Cílem je představit a studovat problematiku svobody uměleckého vyjádření, svobody slova, utajení, skrytosti a otevřenosti z pozice LGBT. Kurátoři i vybraní autoři jsou přesvědčeni, že právě v této době je potřeba pomocí umění vyjadřovat politické přesvědčení a hájit uměleckou svobodu. Výstava bude od počátku chápána nejen jako ryze umělecký, ale i politický akt, jenž má být jasným a silným vyjádřením pozice svobody. Bude zahrnovat vybraná starší díla autorů, stejně jako zcela aktuálně a na místě vzniklé práce. Stane se specifickým pendantem k souběžně probíhající výstavě Feministická avantgarda v Domě umění na Malinovského náměstí.

Výstava We will not change our show sdružuje umělce pocházející ze střední a východní Evropy, tvořící v různých médiích a zabývající se různorodými aspekty vlastního vyjádření queer identity. Kurátorská pozice vychází z ideje svobody slova a uměleckého vyjádření. Předpokladem je přesvědčení, že diskuze o LGBT tématice je lakmusovým papírkem tolerantní společnosti. Název výstavy je volnou parafrází projevu americké pop ikony Madonny, jenž referuje ke stejné problematice (film S Madonnou v posteli, režie: Alek Keshishian, 1991). Stejně, jako nebudeme měnit naší výstavu, nebudeme měnit naši queer identitu podle potřeb heteronormativní společnosti. Je jedno, zda jste gay/lesba, heterosexuální, mladý nebo starý, závislý na lásce, sexu, pop kultuře, filozofii nebo vědě – svoboda každého takového jednotlivce znamená svobodu celku.

Ačkoliv byla homosexualita ve východní Evropě dekriminalizována relativně brzy – již v šedesátých letech minulého století – zůstávala v bývalém socialistickém bloku paradoxně tabu až do poloviny devadesátých let minulého století. Dnešní situace LGBT menšin ve východní Evropě je různorodá. Zatímco v České republice queer komunita bojuje o manželská práva a adopce, v jiných zemích bývalého východního bloku se gay identita doposud setkává s nepochopením a netolerancí a je stále v pozici, kdy bojuje za základní práva a svobody.

Výstava má za cíl prezentovat queer tématiku v jejím aktuálním kontextu střední a východní Evropy. Na jedné straně nás zajímá užívání veřejného prostoru a možností, které poskytuje vyjádření queer identity po třiceti letech od pádů železné opony a na straně druhé se zajímáme též o to, co je skryto před zraky heteronormativní společnosti. Prostory, jako například darkroomy, nejsou místy pouhého skrývání sexuality před zraky ostatních. Tajemství obvykle totiž referuje o tom, kolik svobody vyjádření a slova aktuálně máme. Zároveň akt neviditelný zrakům většinové společnosti, jenž se uskutečňuje mezi individualistickými anonymními osobnostmi, vytváří nesdělitelnou zkušenost. Hovoří zejména o vztahu majority a minority. Domníváme se tudíž, že temnota má stejný politický potenciál jako světlo. Je zřejmé, že toto prostředí je založeno na stejných hieratických, normativních a traumatizujících principech, jako běžný veřejný prostor.

Kurátor: Martin Vaněk (CZ) + Gyula Muskovics (HU)