Wasted

Zveme na první událost rezidence Žil J Vostalové. Módní designérka a digitální tvůrkyně, představí svůj rezidenční projekt Wasted, který tematizuje textilní odpad a smrt materiálových konstrukcí. Odhalí také svou tvorbu spojenou s konceptem TransformerJacket, společným projektem s designérkou Helenou Todd. Hostkou večera bude designérka Linda Valkeman.

Prezentovaný projekt TransformerJacket spojuje myšlenku upcyklace pánského saka s alternativními formami vizualizace oděvu. Forma saka je přetavena do modulárních kusů s filozofií assemble-disassemble-reassamble. Jednotlivé kusy se dají rozkládat a skládat svým nositelem tak, aby mu byl vtělen nový život.

Projekt, který představí Linda Valkeman, The Death Man’s Clothing (Oblečení mrtvého bílého muže), také známé jako Obroni Wa Wu, je dlouhodobým multimediálním výzkumem zaměřeným na život secondhandového materiálu-oblečení. Ten autorka zasazuje do součinnosti s minulými, současnými a budoucími globálními perspektivami, a to v kontextu Amsterdamu (Nizozemsko) a Accry (Ghana). Obroni Wa Wu je běžným výrazem pro oblečení z druhé ruky v Ghaně, což znamená oblečení mrtvého bílého muže. Tento výraz vychází z myšlenky, že někdo by musel zemřít, aby se vzdal tolika věcí, což naznačuje, že koncept nadbytku je v rámci této kultury cizí.

Žil Julie Vostalová je módní designérka a digitální tvůrkyně. Zaměřuje se na bezodpadové střihy a tvorbu modulárních uni-forem oděvu technikou asambláže. Zakladatelka studia giz’mo lab, které se soustředí na digitální prototypování módních produktů, vytváření virtuálních identit a vzdělávání v tomto novém oboru. Společně s Helenou Todd tvoří značku TransformerJacket, která propojuje myšlenku recyklace pánského obleku s alternativními formami vizualizace oděvu v digitálním prostředí. V současné době se zabývá životností (zrodem a smrtí) oděvu v kontrastu s jejich digitálními dvojčaty. V tomto koloběhu si všímá odpadu textilního ale i elektronického, který se hromadí podobným způsobem.

Linda Valkeman je designérka zabývající se výzkumnou praxí. Pohybuje se na rozhraní mezi designem a antropologií. Sama sebe definuje jako vypravěčku materiálů (Material Teller), jejímž cílem je sledovat, jak se v čase a prostoru mění významy objektů, stylů a estetických forem. Její multidisciplinární práce zkoumá kulturní rozměry globalizace. Nabízí nové perspektivy a klade kritické otázky ohledně (nizozemských) koloniálních praxí v současném kontextu. Akumulace její osobní práce a výzkumu náleží subjektům, kteří byli do těchto toků zapleteni.