Výstava kreseb Víta Pancíře

Vystavené obrázky se vážou k projekci filmu Nic víc, malá část byla ve filmu i použita, ať jako pozadí pro kreslenou animaci, nebo více společně s reálnými záběry jako „místopis s osobním vztahem“. Jde v podstatě o deníkové kresby, marginálie, které nemají žádné určení, kromě radosti z osobně pojednané vizuality míst, osob či situací. Jejich bezúčelnost je tou pravou mírou svobody a zároveň blízkého vztahu k určitým lidem a věcem.

Samotný film Nic víc vychází sice především z básně Františka Halase, ale jeho částečně deníková forma obsahuje a odráží vedle styčných ploch s dílem básníka a myšlení na formální možnosti filmu i zkušenost takovýchto subjektivních kreseb. Film by se patrně obešel i bez pár použitých kreseb, ale určitě by nevznikl, kdybych takové víceméně deníkové kreslení od mládí nedělal.