Výlet
Instalace Výlet je první spoluprací dvou absolventů Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. Východiskem instalace je akce, v níž se setkává intenzivní tělesná zkušenost s otázkami způsobu jejího přenosu na diváka. Jan Prošek, (*1977) je konceptuální umělec a performer a dlouhodbě se zabývá fenoménem krajiny, především tělesnou zkušeností a prožitkem, který v interakci s ní vzniká. Jedním ze základních prvků jeho práce je chůze a jednoduchý rituál, gesto, jimiž se snaží navázat vztah s krajinným prostorem a formulovat základní procesy, které se v člověku a v krajině odehrávají. Jan Krtička (*1979) se delší dobu ve své práci pohyboval na hranici objektu a instalace. Podstatný pro něj byl prostor a kvality materiálu a snažil se nabídnout divákovi intenzivní zkušenost místa, do nějž vstoupil. V poslední době ho zajímá možnos dokumentace, hledá způsoby kódování a přenosu informace o uskutečněné situaci, nebo procesu: manipuluje fotografie ze svého portfolia, nebo je nahrazuje slovním popisem, který poté prezentuje ve formě nahrávky.
Výlet je setkáním dvou lidí z opačných stran republiky, kde cesta je podstatnější než samotné setkání. Autoři se vydali na kole z Olomouce a z České Lípy, aby se potkali uprostřed vzdálenosti mezi oběma městy. V průběhu cesty vznikly dva soubory audiozáznamů. Jan Prošek se pokoušel zachytit v řadě několikaminutových zvukových klipů proměnu krajiny, kterou projížděl. Pro výstavu je seřadil po sobě tak, jak vznikaly, do jakési ambientní kompozice, která skrze zvuk vytváří iluzi místa. Jan Krtička nahradil turistický fotoaparát diktafonem a podobně, jako si každý turista na výletě pořizuje značné množství bezvýznamných fotografií, zaznamenal svým hlasem pohledy a místa, která by si možná vyfotografoval, kdyby u sebe fotoaparát měl. Jednotlivé popisy potom zní z jednotlivých reproduktorů umístěných v řadě na stěně, prezentované způsobem, jak bychom instalovali fotografie.
V projektu Výlet se setkávají tři významové roviny, různou měrou v instalaci i v průběhu akce přítomné. Základním prvkem je tělesná zkušenost pohybu v krajině – cesta, která trvala déle než deset hodin, a kde autoři byly plně vystaveni prostředí i jeho proměnám. Do něj vstupuje snaha prostřednictvím zakoušeného prostředí a procesů zachytit jeho průběh. Jako celkové vyústění vzniká instalace, jejíž kompozice je prostorově přesně vystavěna avšak výsledný zvukový tvar je generován náhodně na základě délky přehrávání jednotlivých smyček.
Installation of Jan Prošek a Jan Krtička (both graduates FaVU Brno) consist of sound recordings of journays they have made: they started walking from their home towns Olomouc a Česká Lípa and met in Dobruška (just about in between of the way). Installation is made from 16 speakers with sound recordings of word descriptions of landscape they walked through. Four speakers in the corners of gallery hold field recordings from the journay. Result is sound landscape – trajectory of movement and memory.