Vladimír Kopecký. Dálky a póly

Hrad Špilberk v létě hostí další legendu českého sklářského umění. Vladimír Kopecký má ceny od zlaté medaile z EXPO 58 až po ocenění ze soutěže Grafika roku 2013.

Legendárního uměleckého skláře Vladimíra Kopeckého proslavily skleněné sochy připomínající malby nebo monumentální skleněná mozaika pro halu havířovského Hlavního nádraží. Jeho sklo je plné dynamiky, barev a abstrakce, významně spolupracoval i s architekty. Na Špilberku bude k vidění jeho celoživotní tvorba od 50. let po poslední práce.

Vladimír Kopecký (1931) studoval na sklářských školách v Kamenickém Šenově a Novém Boru a od roku 1949 v Praze na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru monumentální malby a skla pod vedením Josefa Kaplického. Tam spolu s Adrienou Šimotovou a Františkem Burantem navrhl mozaiku pro Světovou výstavu EXPO 58 v Bruselu, za níž získali zlatou medaili. Od 60. let se věnoval malbě na linoleum a vázám, navrhl monumentální mozaiky pro Hlavní nádraží v Havířově (1963), pro Elektrotechnický zkušební ústav v Praze (1969) a pro Úpravnu vody Želivka (1971). Od 70. let se opět vracel ke sklu, které využíval i v obrazech. Vytvořil série geometrických skleněných objektů i expresivní obrazy s odpadovými materiály. Pro československý pavilon na Světové výstavě EXPO 92 v Seville vytvořil jedno z jeho nejpůsobivějších děl – instalace z ostrých skleněných tabulí s vrstvami barev se však nedochovala. Mezi lety 1990 a 2008 Kopecký vedl ateliér skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. V posledních letech se věnuje expresivní malbě, sklu i tvorbě geometrických digitálních grafik, za něž získal v roce 2013 dvě ceny v soutěži Grafika roku.