Kurátor: Rostislav Koryčánek
Kurátoři za Krajskou galerii výtvarného umění ve Zlíně: Ivan Bergmann a Ladislava Horňáková
Výstava byla připravena ve spolupráci s Domem umění města Brna

David Kraus (1970 Praha) a Svatopluk Sládeček (1969 Zlín) jsou architekti, kteří patří mezi solitérní, obtížně zařaditelné tvůrce. Tuto pozici si získali jednak díky stavbám, nekonvenčnímu uvažování o architektuře nebo i strategiím, které uplatňují při prosazování svých názorů na architekturu. K jejich osobnímu sblížení došlo až době, kdy se každý z nich mohl pochlubit celou řadou realizací. Vzájemný respekt k architektonickým realizacím každého z nich byl také důvod jejich prvních setkání. Přestože oba architekti mají odlišný výchozí bod, od kterého se jejich cesta k architektuře ubírá, v architektonické práci je spojuje celá řada shodných rysů. Jde především o důraz na architektonický prostor, výtvarnou kompozici a konceptuální přístup k řešení každé stavby. Názorová blízkost je také motivem jejich setkání ve výstavním prostoru, ve kterém každý z nich realizuje objekt, jenž slouží jako základ pro interpretaci toho druhého. Jako základ pro nalezení vzájemného vhledu do práce obou architektů slouží výběr pěti realizovaných staveb. Prostorové objekty jsou oboustrannou sondou do hlavy architekta, která odhaluje motivy a inspirační zdroje, o které se každý z nich opírá.
Podobnost žebříčku architektonických hodnot, na kterém se mezi prvními nachází architektonický prostor, výtvarná kompozice, konceptuální přístup k řešení zadaného úkolu či formální a materiálová nevázanost, je důvodem setkání Krase a Sládečka ve výstavním prostoru. S odvoláním na kutilství a bastlení, které je typické nejen pro krajinu městské periferie, každý z architektů navrhl objekt, který má interpretovat a charakterizovat architektonickou tvorbu toho druhého. Základem oboustranného výkladu je výběr čtyř staveb, které Kraus obdivuje u Sládečka a Sládeček u Krause. To, co ve výstavním prostoru vzniklo, je jakási prostorová koláž, která je zároveň sondou do hlav obou architektů, jež zdůrazňuje hlavní principy, motivy a inspirační zdroje, o kterých si myslí, že jsou oporou toho druhého. Sestavené objekty a navozený dialog mezi nimi zároveň ukazují, že architektura není pro oba architekty zničujícím osudem, ale otevřeným příběhem, který je možné vyprávět vícero způsoby, aniž by obsah ztratil na přesvědčivosti a poutavosti. Naopak hravost je způsob, jak ukázat další horizont.
Rostislav Koryčánek

Komentovaná prohlídka s architekty: 24. ledna 2017 v 17.00 hodin