Uzavřený okruh

Výstava absolventů bakalářského a magisterského studia Fakulty umění Ostravské univerzity. 

Dílo TV Buddha Nam June Paika z roku 1974 jakoby nabývalo čím dál více na aktuálnosti. Socha Buddhy v gestu tiché meditace, snímaná kamerou přenášející jeho obraz do televizoru, neustále hledí na sebe sama. Je tedy odsouzen být uzavřen v okruhu, zacyklen v nekonečné smyčce. V kontextu situace, v níž se většina z nás ocitla v uplynulých dvou letech, nám Buddha aktuálně připomene nekonečné hodiny online setkávání s cize vypadajícími tvářemi na obrazovkách a sledování televize ve volném čase jako jednu z mála možností zábavy. Ocitli jsme se ve stavu zvláštního odcizení, z něhož jediná úniková cesta vedla skrze obrazovky a monitory naší elektroniky. Tato podivná symbióza s technologií nastínila budoucí vztah člověka a „druhé přírody“ – stali jsme se její součástí, integrálně spojeni se strojem, ovšem s neutuchající touhou po sebeprezentaci, po tom být ostatními bytostmi viděni. Nepřerušené připojení, stálá potřeba být online a zároveň nutkání se tohoto dohledu zbavit vedly mnohé z nás k utváření soukromých pravidel a pravidelných úkonů, napomáhajícím propojit vnitřní a vnější světy pomocí určitého – byť ne vždy smysluplného – řádu.

Určitá osvojená ritualita zůstala – stejně jako intenzivní potřeba prozkoumávat světy uvnitř spíše než vně. To je patrné také v dílech zastoupených na výstavě, jimž je vlastní komplexnost a zároveň notná dávka autonomie. Jde o práce s jasně definovanými pravidly, pečlivě zkonstruovaným formálním a ideovým rámcem, mnohdy mediálně rozkročené, dychtící po interakci, současně však v něčem až autisticky uzavřené do sebe sama, náchylné k samomluvě, a to i proto, že se ne vždy najdou takoví, kteří jsou ochotni je vnímat a naslouchat jim. V tom se také jednotlivé práce stávají obecnou metaforou pozice umění v současné společnosti, a to tím spíše, že se v přístupech jejich autorů uplatňují téměř všechny aktuální strategie, od obsesivně investigativní, přes poeticko-subjektivní, vědecko-výzkumnou, participativní až po kriticko-subverzivní; čímž logicky spějeme k dalšímu způsobu čtení: připomínají, že i samo umění je ve své podstatě uzavřeným okruhem, zapouzdřeným světem, který, přes potenciální bohatství, zláká nemnohé. Existuje ale ještě jeden, ryze osobní pohled. Uzavřený okruh jakožto připomínka jednoho uzavřeného životního cyklu. Všichni zde zastoupení autoři jsou totiž čerstvými absolventy bakalářského nebo magisterského studia Fakulty umění. A to je také nejsrozumitelnější, byť současně nejutilitárnější poselství této výstavy.

vystavující: Petronela Bencová, Dominika Goralská, Michal Konvička, Iveta Šafránková, Daniel Tomášek, Gréta Ulmová

kurátoři: Tomáš Knoflíček a Kateřina Štroblová

otevírací doba: 27. 6. – 15. 7., 22. 8. – 3. 9., po–pá 9:00–17:00