ÚSMĚV STOJÍ MÉNĚ NEŽ ELEKTŘINA A DÁVÁ VÍCE SVĚTLA

Umělecká spolupráce Barbory Fastrové a Johany Pošové začala vloni na jaře u příležitosti výstavy  Netlač řeku, teče sama v pražské galerii Berlínský model. Výstavní projekt pro Galerii Kabinet jejich umělecký tandem opět oživuje, přičemž i zde autorky věnují kritice západní civilizace a zájmu o tradiční kultury, do nichž je romanticky vkládána naděje našeho „řešení“ a „východiska“.

Instalace parafrázuje kašírované přírodní a historické scenérie, které vyplňují různé zábavní a populárně naučné atrakce a které současně představují další z kolonizačních praktik současné spotřební společnosti. Přístup autorek tak představuje apel proti lidské potřebě vlastnit a podřídit si i ten nejvzdálenější „svět“, která není vedena potřebou jeho poctivého poznání. Spojení současných technologií s emblémy přírodních národů ale není komentováno výhradně kazatelsky. Autorky hledají vizuální i významové paralely mezi zdánlivě protichůdnými kategoriemi jako je člověk, technika a příroda, přičemž v tomto hledání je přítomen i humor a nadsázka.