Upcyklace stavebních materiálů, architektonické laboratoře, inovace a udržitelnost. Jak vypadá současná progresivní architektura?

Vývoj
vlastních stavebních materiálů, důraz na minimum odpadu, promyšlené využití
prostoru, ale i aktivizace uživatelů staveb. Současná progresivní architektura
přesahuje obor stavitelství a zaměřuje se mimo jiné i na oblast sociální,
kulturní a ekologickou. Architekty, kteří vybočují z klasického přístupu
k architektuře, pozve do Prahy v průběhu roku spolek KRUH.  Zaměří se na vlámské a valonské ateliéry.

Současná
kvalitní architektura dostává nové atributy. Jednoduchost, minimální ekologické
zatížení či aktivizace uživatelů budov jsou podstatnější než okázalost a
nutnost světoznámého jména. Inspirativní příklad pro Českou republiku můžeme
najít v Belgii. „Inspirativní
pro české prostřední je bezpochyby fakt, že kvalitní architektura v Belgii je
rozvrstvená v regionech. Nesoustředí se jen do měst, ale najdeme ji také
ve vesnicích a malých městech po celé zemi. Belgie je spojená s množstvím
aktivně činných menších kanceláří, které vychází z historie a kontextu, spíše
než s hvězdnými jmény a velkými kancelářemi. Toto pojetí více odpovídá
současnému přístupu k architektuře,“ říká k tématu 19.
ročníku přednášek zakladatelka Kruhu Marcela Steinbachová.

Belgická
architektonická inspirace představí v rámci 7 přednáškových večerů 11
studií z Vlámska, Valonska a Bruselu. Místní
architektura je sebevědomá, inspirativní a veskrze současná, ačkoli je jasně
zakotvená v konkrétním prostoru a respektuje dané kulturní prostředí. Místní menší
ateliéry dokáží rychleji reagovat na aktuální situaci nejen ve stavitelství,
ale obecně ve společnosti. Poptávka po udržitelnosti a omezení plýtvání byla například
impulsem pro vznik studia BC architects,
kteří se v Praze představí v dubnu. Ateliér plný mladých architektů se
jen pár let po ukončení studia věnuje upcyklaci stavebních materiálů. Ze sutě
či nepotřebného odpadu vyrábí zcela nové materiály. Spolu s rozsáhlým výzkumem
materiálů jdou ruku v roce i inovativní stavební procesy, které aplikují ve
svých projektech od Belgie přes Maroko po Etiopii.

Udržitelnost
nespočívá jen ve vývoji a vzniku nových metod a materiálů, ale i ve využití a
přestavbě stávajících budov, které přestaly sloužit svému účelu. Ukázkový
příklad najdeme právě v Bruselu, kde z bývalých garáží Citroën vzniká
nový multifunkční kulturní prostor KANAL, jež zaštiťuje pařížské muzeum Centre
Pompidou. Díky rozloze 35 000 m2 se jedná o největší kulturní prostor v Bruselu,
a tady i architektonickou výzvu, jejíž realizaci předcházela mezinárodní
soutěž. V ní zvítězil subjekt spojující tři ateliéry noAarchitecten (Belgie),
EM2N (Švýcarsko) and Sergison Bates architects (Velká Británie). Právě noAarchitecten
zavítají v dubnu do Prahy. „Mezinárodní
soutěže s odbornou a nezávislou porotou jsou potvrzením vztahu společnosti ke
svému prostředí. Na podobný projekt přestavby industriálního areálu
v Budapešti – nové muzeum dopravy – byla nyní také vypsána výborně
obsazená mezinárodní soutěž, jíž se zúčastní jedenáct renomovaných ateliérů
z celého světa, které se zabývají stavbami pro kulturu.
V českém prostředí bohužel takové postupy nejsou samozřejmostí. Stačí
vzpomenout areál Pragovky ve Vysočanech, areál srovnatelný se zmiňovaným
Bruselem či Budapeští, byl zadán jako přímá zakázka bez soutěže. Prostředí,
které nenabízí možnost vybrat to nejlepší z kontextu světové, evropské nebo
alespoň české architektonické scény, nenabízí možnost soutěže, konkurence,
porovnání či debaty, nevede k nejlepším výsledkům, které by jak vytvářelo to
nejlepší prostředí pro společnost, tak vedlo i k atraktivnosti staveb,“ říká architekta Marcela Steinbachová.

Cílem přednášek
pořádaných spolkem KRUH je zprostředkovat zahraniční zkušenost českému publiku
a ukázat, že kvalitní současná architektura může vzniknut v malé zemi a
projevovat se bez zbytečné okázalosti. Belgie je v tomto ohledu České republice
velmi blízká, a proto ji KRUH představuje jako inspirativní příklad.

Přednášky se
uskuteční od března do června a od října do prosince v Centru architektury a
městského plánování (CAMP) či kině Světozor v Praze. Přednášky budou
v angličtině, vybrané pak tlumočeny do češtiny. Vstupné činí 100 Kč pro
studenty a 120 Kč pro dospělé.

První přednáška
se uskuteční ve čtvrtek 7. března v CAMPu v Praze. Představí se
experimentální ateliér Gijs Van Vaerenbergh, jehož tvorba má výrazný přesah do umění.
Jejich instalace ve veřejném prostoru pak podněcují návštěvníky k aktivitě
a v interakci s nimi dosahují nových významů. Přednášku doplní
ateliér MSA, který se věnuje návrhům
veřejných prostor, rozvoji měst i sociálnímu bydlení. Více informací najdete na
www.kruh.info

Předpokládání
pozvaní architekti a teoretici na jaře 2019:

Čt 7. 3.
2019, 19h30 CAMP – IPR Praha MSA + Gijs Van Vaerenbergh

Čt 4. 4.
2019, 19h30 CAMP – IPR Praha NoAarchitecten + BC architects

Čt 9. 5.
2019, 19h30 kino Světozor Robbrecht en Daem

Čt 6. 6.
2019, 19h30 CAMP – IPR Praha Xavier de Geyter + Nu architecturur

Změna programu vyhrazena.