Cyklus veřejných debat Galerie hlavního města Prahy na téma umění ve veřejném prostoru

Úvodní debata definuje pojem pomníku a jeho situaci kolem roku 1900 až do 1. světové války. Veřejný prostor v tomto období zaznamenal pomníkový boom, který byl hojně financován městem Prahou – ve velmi krátké době tehdy vznikly pomníky Palackého a Mistra Jana Husa a návrhy na Národní pomník pro Bílou horu a Žižkův pomník na Vítkově. Jaké ideje a potřeby společnosti stály za jejich vznikem? Existuje univerzální platnost národních pomníků a má nám stále co říct? A kam se tato kulturně společenská potřeba poděla dnes? 

Debata je pořádána v návaznosti na výstavu Neklidná figura – Exprese v českém sochařství 1880–1914 >  

Umění pro Prahu / Praha pro umění

Co dnes znamená umění ve veřejném prostoru? Jaké ideje dnešní společnost požaduje a jaké naopak potřebuje? Jaká je u nás tradice nakládání s veřejným prostorem? Jak byla veřejná umělecká díla zadávána v Praze kdysi a jak dnes? Jaká poučení přináší zkušenost s třemi desítkami let komunistické zákonné normy „procenta na umění“? A jak podobná praxe funguje v západních metropolích? Jaká díla dnes vznikají na veřejných prostranstvích světových měst? Jaké jsou jiné formy „veřejného“ umění? Jaké jsou dnes jeho sociální i estetické funkce? Jsou ideje historických pomníků stále živé? Je možné nechat veřejné umělecké dílo zaniknout nebo ho naopak aktualizovat?

Po dlouhém období absence legislativní, politické i odborné koncepce nakládání s veřejným prostorem se město Praha hodlá připojit k většině evropských metropolí, které věnují na umění ve veřejném prostoru určitou část z investic na nové stavební projekty. V Praze by tato částka měla dosahovat až 2 %. Zavedení této praxe vyžaduje promyšlenou koncepci zadávání, výběru a správy nových uměleckých děl. Galerie hlavního města Prahy, jako pražská regionální galerie a jako správce městských uměleckých sbírek včetně veřejné plastiky, má mimořádný zájem na úspěchu tohoto procesu. Připravila proto dlouhodobý cyklus veřejných, odborně vedených debat a přednášek osobností, které se v této problematice nejlépe orientují. Cílem je rekapitulovat funkce a podoby veřejného umění z historických i současných hledisek, a především přispět k nalezení odborného konsensu ohledně kritérií kvality děl v současném veřejném prostoru.