Trienále SEFO 2021

Trienále současné středoevropské kultury a umění je novým formátem, který Muzeum umění Olomouc připravuje v rámci programu Středoevropského fóra (SEFO) poprvé pro rok 2020. Jeho cílem je dále rozvíjet zájem instituce o tento geograficky i významově nestálý region. Zároveň je pro ní impulzem k reflexi své vlastní činnosti, metod a přístupů ke starému, modernímu i současnému umění, tedy ke svým vlastním sbírkovým fondům. Trienále je tematicky zaměřené, orientované na město a otevřené partnerům, mezi které patří Galerie Caesar, Univerzita Palackého, Academia film Olomouc (AFO), Divadelní Flora Olomouc či Ekologické dny Olomouc (EDO). 

Trienále současného středoevropského umění SEFO 2021 nese název Universum. Záměr vychází z dlouholetých snah Muzea umění Olomouc o obsáhnutí středoevropské myšlenky nejen v minulosti, ale také současnosti. Existuje ještě střední Evropa? Nerozpadla se definitivně s rokem 1989? Není už dnes jen politickou karikaturou? Anebo naopak únikem do bezpečných utopií minulosti? Trienále na tyto otázky samozřejmě odpovědět nemůže – může je však klást. 

Jedním z nejvlastnějších výrazů úsilí o pojetí světa, o jeho poznání a obsažení, je muzeum. Sbírkotvorná instituce, která vyjadřuje přesvědčení komunity o tom, že ví, jaké věci jsou a jak spolu souvisejí. Muzeum umění je samozřejmě případ komplikovanější, princip nicméně alespoň do jisté míry sdílí. V době vrcholící kritiky institucí jsme se rozhodli – také proto, že se jedná o ročník první a pro nás v mnohém osobní – věnovat jej právě muzeu. 

Stejně jako muzeum, také trienále se v roce 2021 soustředí na poznávání světa a způsoby, jimiž se k němu vztahujeme. Umění chápe jako výraz úsilí mysli a papír, s nímž zachází především, vnímá jako prostředek uvažování či nosič myšlenky. Zajímá jej problém systému, který lze obecně chápat dvojím způsobem – jako ideální řád, který objevujeme, estetickou (vizuální) cestou napodobujeme a učíme se mu tak, nebo jako uměle vytvářený konstrukt, který nazýváme pravdou často jen z vlastní pohodlnosti. 

Faktem je, že každý své vlastní universum projektujeme, málokdo z nás je ale umí a chce sdílet. Muzeum dělá totéž, jen ve větším a s objektivizující aspirací. Ambicí trienále nicméně není svět změnit, ale věnovat mu svou pozornost. Nechce být angažované, ale podnětné. Umění totiž nechápe jako autonomní, nebo naopak služebné, ale jako schopné tvořit svět. A papír je pro to tou nejlepší metaforou. 

Trienále SEFO 2021 je tvořeno více či méně statickými expozicemi a sérií programů, které variují téma poznávání a organizace lidského spektra. V jejím středu se nachází trojice samostatných autorských výstav – první z nich je Universum a lze ji chápat jako hledání nové universality, v níž by člověk svému okolí nedominoval, ale byl jeho přirozenou součástí, přestože je tím, kdo projektuje jeho strukturu. Spojeny s ní jsou také intervence do běžných muzejních expozic. Druhá výstava je monografická a prezentuje výjimečnou osobnost z kontextu Středoevropského fóra, jejíž tvorba navíc k promýšlení pojmů systém či organizace přímo vyzývá – polského malíře a grafika, představitele geometrického umění, Jana Pamułu. V pozadí trienále lze tušit instituci jako celek. Pozornost se proto soustředí také na obě stálé expozice, Století relativity a Ke slávě a chvále II., a prostor určený pro stavbu fóra – které přímo předjímá interaktivní instalace Inity Dana Gregora Tichý křik. Vše dohromady spojuje celoroční programová linie SEFO, zahrnující performativní formy, divadelní a hudební produkce navazující na tradici Divadla hudby, přednášky a workshopy spojené s databází cead.space a další. Jejím cílem je překlenout rozdíly mezi přístupy, médii, dobami a kontexty, stálostí tradiční instituce a pomíjivostí festivalových forem – a nakonec i vlastní zkušenosti s uměním. V tomto smyslu funguje Trienále jako modulární systém, což odráží také jeho architektonické řešení. 

Trienále SEFO je projektem Muzea umění Olomouc, do jeho rámce jsou ale zapojeny také další instituce ve městě i mimo ně. Jde především o Univerzitu Palackého, Galerii Caesar či kino Metropol, festivalové formy AFO, Divadelní Flora, PAF nebo Ekologické dny Olomouc. Podstatný je vstup zahraničních partnerů instituce, MCK v Krakově, Ludwig múzeum v Budapešti a Lentos Kunstmuseum Linz. Tuto snahu lze považovat za jeden z principů SEFO.