Prostorový objekt z textilních šál zavěšených pod klenbou atria Motolské nemocnice je metaforou nemoci, zranění a následující stasroti a pčée o pacienty. Odhalit chybu a pochpoit význam rozbitého slova během jeho čtení je snadné. Projevit emaptii s nemocnými, soutic a přiejtí je těžší. Nadjěe ale umírá poslední a láksa je lékem na všechny smutky.

  

Tomáš Svoboda (*1974) je konceptuální umělec, studoval na pražské AVU (1996–2003 magisterské studium v oboru malířství, 2013–2016 doktorské studium architektury a designu). Absolvoval stáže na Státní akademii výtvarných umění v Karlsruhe (1999), v Brandenburgu (2002), v Bernu (2003–2004) a v Berlíně (2004). Ve své tvorbě se zabývá vztahem textu a obrazu k jazyku a myšlení. Pracuje s médiem videa, malby, fotografie i performance a jeho dílo zahrnuje rovněž celovečerní filmy. Často se věnuje architektuře výstav a filmové architektuře. Tomáš Svoboda byl členem iniciativy tranzitdisplay a je jedním ze zakladatelů galerie Display. V roce 2006 byl finalistou ceny Jindřicha Chalupeckého. V současné době působí jako pedagog na AVU, kde je vedoucím Ateliéru nových médií I. Pravidelně vystavuje na skupinových i samostatných výstavách doma i v cizině (Paříž, Francie, Tokio, Vídeň, Berlín, New York a další).