Tomáš Bárta / Kraft

Rýsovat a od ruky. Detail a celek. Centra a periferie. Podél a do hloubky. Černobílá a barevná. Automatismus a kontrola. Suverenita a nervozita. Art and craft. Tomáš Bárta po sobě požaduje setrvat mezi protiklady. Tentokrát kvůli tomu z role odvinul šest metrů papíru a pokryl je kresbou.

V současnosti jsme svědky obrovské obliby média kresby a jejího uplatňování ve všemožných kontextech. Umělec si má možnost vybírat z velkého množství výrazových prostředků a postupů, může je mixovat a zjišťovat jejich působivost. Také Tomáš Bárta si našel vlastní hybrid, v němž uplatňuje maximum prostředků a postupů. Na zřeteli ale má, aby jejich kombinacemi dosáhl vizuálně atraktivní abstraktní struktury, z níž ale bude zřejmé, že vznikla v jednadvacátém století. Tohle si musel pohlídat: jak při výběru výtvarného jazyka, tak během kreslení, což bylo u jeho prozatím největší kresby o řád náročnějším úkolem.

Svůj výtvarný jazyk Bárta destiloval z architektur, grafitti (kterému se ovšem nikdy prakticky nevěnoval) a živé přírody. Není to tak dávno, co v obrazech abstrahoval provizorní stavby, které postavili ne-architekti a které pak, když ztratily účel, nechali je na pospas vlhku, křoví a popínavým rostlinám. Jeho současná kresba je od těchto předmětných vzorů oproštěná, zůstaly chaotické a přes sebe se vrstvící struktury, nyní více uplatněné v samotné výstavbě obrazu a pátrání pro onom setrvání „mezi“.

Tomáš Bárta (1982) vystudoval brněnskou FaVU, malířský ateliér Petra Kvíčaly. Od loňského roku žije v Praze. Samostatně vystavoval v pražské galerii A. M. 180, spolu s Martinem Kohoutem v Galerii mladých v Brně. Věnuje se kresbě, malbě a objektu.