Tom Hallet & Stanislav Zábrodský – Tendrils
Čas se vine v nekonečných spirálách, pulzující linie vykreslují příběhy s otevřeným koncem, nabobtnalé smysly stírají hranice mezi tělem a přírodou, sněním a bděním. Společná výstava Toma Halleta a Stanislava Zabrodského dá prostřednictvím kreseb, soch, závěsných objektů a site-specific instalace vyrůst lyrické spekulaci o nejednoznačnosti času a vyprávění.
Tom Hallet (*1990) vystudoval Volné umění na Luca School of Arts v Bruselu, kde momentálně žije a pracuje. Ve své umělecké praxi se věnuje hlavně kresbě a sochařství, ve kterých se dotýká témat jako queer reprezentace a přehodnocení dominantních narativů o lásce a identitě, násilí a ztrátě. Kresby fungují jako dopisy, věnované milencům, členům rodiny, queer ikonám i jejich agresorům. Zobrazují velmi detailní, fantaskní scenérie, někdy abstraktní, jindy figurativní, v nichž se těla slévají do bující přírody. Tělesnost tematizuje taky ve svých hlínou plněných sochách, kterých povrch často připomíná kůži. Halletovy instalace balancují mezi tísní a nadějí a umožňují přemýšlet o příbězích, které si vyprávíme v souvislostí s historií a jejími sociálními konstrukcemi. Jeho umělecké práce bylo možné vidět například na výstavách Mare v Museum M v Leuvenu (2022), The Intermediary v Pizza Gallery v Antverpách (2023), Radical Shapeshifters v Kunsthal Mechelen v Mechelenu (2024), L’Amitié, Ce Tremble Part I v Crac Alsace v Altkirchu (2024).
Stanislav Zábrodský (*1996) studoval v ateliéru Intermédií na Akademii výtvarných umění v Praze a na indonéské ISI Yogyakarta v ateliéru sochařství. V současné době žije a pracuje v Praze. Ve své umělecké praxi se zaměřuje na práci s kompozitními materiály, které používá jako syntetické simulace časově rozsáhlých geologických procesů – dějů odehrávajících se v průběhu milionů let. Tuto metaforu používá nejen k pochopení geologických procesů minulosti, ale také k naznačení možných budoucích scénářů. Ve svých reliéfních objektech vytváří zkameněliny, které nesou stopy lidské činnosti v rámci nově definovaného antropocénu. Zábrodského umělecký přístup tak otevírá nejen otázky o vnímání času, ale i spekulaci nad proměnou materiálů v budoucnosti. Jeho práce se mimo jiné objevily na skupinových výstavách jako Eternal Maze v Jedna Dva Tři gallery v Praze (2023), Almost Time for a Bliss v Studiu Prám v Praze (2024), Ghost Dance v IRL Gallery v New Yorku (2024) a Against Interpretation v Plain gallery v Miláně (2024).
