Tisíc a dvě noci

Fotografie lidí za ostnatými dráty, ruiny domů, přeplněné lodě na moři. To jsou obrazy, které v souvislosti s uprchlickou krizí zaplavují média. S těmito obrazy pracuje i německá umělkyně Mandy Gehrt v projektu Tisíc a dvě noci. V jejím díle jsou však motivy z uprchlických táborů kombinované s fotografiemi exotických a romantických orientálních výjevů. Jedná se přitom o stejné oblasti: Sýrii, Turecko, Jordánsko, Irák, Libanon a Egypt. Zatímco současný fotografický materiál sleduje zkázu syrských měst a cesty uprchlíků, historické fotografie pocházejí z výprav českých cestovatelů Zikmunda a Hanzelky po zemích Blízkého Východu a severní Afriky, které uskutečnili od konce 40. do začátku 60 let.

Zatímco dnes vyvolává ve značné části české veřejnosti jakákoli zmínka o muslimech směs obav a odporu, v knihách popisujících jejich putování Orientem nešetřili Zikmund a Hanzelka obdivem k hrdým a pohostinným obyvatelům, s nimiž se na svých cestách setkali. Těmto obyčejným lidem věnovali autoři i následující zamyšlení v předmluvě ke své knize Tisíc a dvě noci: „Šejchové i ministři odcházejí, věčně nezůstávají ani králové a prezident. Zůstávají však Sálimové a Lajly.“ Právě tito obyčejní lidé se však dnes dávají do pohybu a opouštějí své domovy v důsledku toho, co Mezinárodní červený kříž popsal jako nejhorší humanitární krizi od konce 2. světové války.