TIMO v Areálu Uhelného mlýna
Areál Šroubáren 860, 252 66 Libčice nad Vltavou
Timo, Areál Uhelného mlýna, pohled od nádraží, 2020
V Areálu Uhelhého mlýna se můžete od června 2020 potěšit streetartovými realizacemi, brněnského autora TIMA. Cestou z nádraží zde najdete celkem tři. Žádný nápis jakoby nebyl úplně adresný, ale zároveň se všechny automaticky začaly nějak dotýkat místa a okolností, které se k nim vztahují. Slova se za normálních okolností rozplynou během okamžiku, jenže tahle najednou zůstala viset v čase. Navíc tak, že je může každý neustále „slyšet“. Co komu připomenou a co si z nich vezme, to už záleží jen na něm.
Umění glosy se naučit nedá. Člověk jím buď je obdařen, nebo není. I to je důvod, proč trefných glosátorů našeho „tady a teď“ bylo vždycky ještě méně než málo. Brněnský streetartista TIMO mezi ně ale už nějakou dobu rozhodně patří. Přestože se vyjadřuje různými způsoby, právě nápis ve smyslu komentáře patří mezi jeho nejsilnější a nejpádnější prostředky vizuální komunikace. Nebo lépe řečeno konfrontace, protože právě srovnávání a názorový střet s ne/objektivní realitou je často nezpochybnitelným základem jeho výtvarných intervencí. Autorův současný nickname je odvozen z latiny, kde odkazuje ke strachu. Právě strach přitom bývá často jedním z důvodů, proč se věci ne/dějí. A v Areálu Uhelného mlýna se věci dějí…
TIMO je vzdálený propagandistickému křiklounství nebo podbízivosti reklamních copywriterů, na které s citlivostí alergika většinou reaguje břitkou ironií. TIMO je v podstatě básník a ne nadarmo je právě poezie nedílnou součástí jeho realizací. Jazyk je pro něj materiál, který se naučil tvarovat, jak je potřeba. Někdy se vyjadřuje metaforicky, jindy se stačí ve správný okamžik na správném místě správným způsobem zeptat. Ať už se ale projevuje pomocí jazykové houpačky, nebo jediným slovem, většinou je jeho zdánlivě jednoduchá promluva ve skutečnosti verbálním koncentrátem s podvratnou a zpochybňující náloží.
Text k projektu připravil Radek Wohlmuth.
Timo, Areál Uhelného mlýna, pohled od nádraží, 2020