Strahovský klášter

Královská kanonie premonstrátů na Strahově patří mezi nejstarší doposud existující kláštery premonstrátského řádu na světě. Od založení v roce 1143 nebyla kontinuita její existence prakticky přerušena. Vzdorovala požárům, válkám, i zvůli komunistického režimu. I když několikrát nemohli její členové žít ve svém klášteře, shromažďovali se jinde, všude, kde to bylo možné a v nich přetrvala kanonie vždy do návratu členů zpět do klášterních zdí.

 
Premonstráti jako řád řeholních kanovníků, který založil v roce 1120 sv. Norbert, jsou nedílnou součástí římsko-katolické církve nejen jako organizačně právní a svébytná jednotka, ale především jako její nedílná součást ve smyslu duchovním.

 
Již od svého založení, které bylo vždy vnímáno jako snaha o reformu kanovnického a kněžského života, se premonstráti snažili žít svůj život v duchu tzv. premonstrátského patera. Jde o intenzivní život liturgický, kající, eucharistický, mariánský a apoštolský.

 
Ani Strahovský klášter a jeho členové nechtějí být jinými.

 
Slavná liturgie konaná každý den v basilice Nanebevzetí Panny Marie a hluboké prožívání života eucharistického a mariánského tvoří předpoklad k životu apoštolskému, tj. ke hlásání Kristova evangelia. Strahovští premonstráti působí v tomto duchu na farách klášteru svěřených, ale i na farách v různých diecézích v Čechách, na Moravě a Slovensku, v Rakousku a Německu.

 
Zdrojem a centrem jejich života je konvent na Strahově, kde probíhá výchova a výuka noviců a kleriků, kde sídlí opat a představitelé celé kanonie. Dnes je opatem, již sedmdesátým v pořadí, Michael Josef Pojezdný. Při řízení kanonie mu pomáhají převor, podpřevor a provisor. Výuku a výchovu dorostu mají na starosti magistr noviců a magistr kleriků. K 1. lednu 2008 měla strahovská kanonie 74 členů.