Štěpánka Sigmundová: Museum
Pro Štěpánku Sigmundovou je akt archivování a vytváření “externí paměti” jedním z jejích nejzákladnějších vyjadřovacích prostředků. Prozkoumává metody muzeologie, dekonstruuje a rekonstruuje instituci muzea jako takového. Přivlastňuje si klasickou muzeologii a komponuje své práce a
výstavy s nelineárním, abstraktním, fiktivním či dokumentárním formátem vyprávění. Její externalizovaná paměť se dotýká jejího bytí a osobních prožitků, života na planetě Zemi i mimo ní.
