Štěpán Brož & Petr Nápravník – ChÝŠE

Od řeky táhne chlad, zalejzá pod triko. na chodníku podél tramvajovejch kolejí několik chlápků ležérně opřenejch o zeď pozoruje dva lidi, co táhnou velkou dřevěnou skříň. udělají pár malejch krůčků a zastaví. položí skříň a dají ruce v bok, chvíli klábosí, rozhlížejí se, pak skříň zase zvednou a cupitají o pár metrů dál. z bazaru na rohu vyleze stará cikánka a obtočí si šátek kolem havraních vlasů. má svraštělou tmavou kůži a pronikavý oči, z uší jí visí blejskavý náušnice. když přejde silnici, srazí se s hloučkem malejch potěrů co se schovávaj před školou a za školou a kolem nich se vzduch chvěje veselýma výkřikama a sladkobolnou hudbou kterou pouští z malý bedničky. obejdou se navzájem v tichosti. až když se od nich žena začne zase vzdalovat, začnou na ní pořvávat sprosťárny a jestli prej nemá cigára. ani se neotočí, asi je ani neslyšela. u vchodu do káznice přechází sem a tam ramenatej kluk a pohledem hypnotizuje holku na protější straně chodníku “máš dobrej zadek” řekne nejistě “nechtěla by sis něco vydělat?” holka se otočí a vyplázne na něj jazyk, střčí si do pusy prst a udělá vulgární gesto.

Koukat se na obrazy Štěpána Brože v člověku vyvolává podobné pocity, jako když po dlouhé cestě na koni sesedne ze sedla a odpočívá při čtení poezie na sluncem zalité mýtině. Romantizovaná představa středověku, kterou Štěpán Brož do svých obrazů promítá, jakoby i ze světa který nás obklopuje dělala přívětivější místo.

Výtvarník Petr Nápravník je ke svým divákům o něco méně milosrdný a zavádí je bez okolků a bez zeptání do spletitých zákoutí svojí komplikované mysli. zdánlivě nesourodá kombinace autorů se potom potkává v podobnosti jejich volnočasových aktivit a oblibě výletů mimo normu města i myšlení, jednak v boji proti šedi každodenní brněnské reality.

Z ústavů do ulic, do ulic cejlu. off space pop-up vernisáž výstavy Petra Nápravníka a Štěpána Brože curated by fitness 3000.