Sráč Sam – Slibuji

Instalace polštářů, betonových bloků a talířů s texty ukazuje umění jako příběh, který se soustředí na obyčejné věci a každodenní vztahy. V takovém umění se nepodávají velké výkony navzdory okolnostem, důležitý je tu vztah k potřebám a existenci druhých. V něm se hranice mezi uměleckým a užitým rozplývá. Tím Sráč Sam navazuje na tradici umělecké praxe československých umělkyň, které skrze předměty vztahující se k neviditelné a společensky devalvované práci v domácnosti explicitně či implicitně kritizovaly socialistickou společnost.

Participativní část projektu tvoří stovka autorských děl. Tato díla budou v rámci výstavy Slibuji darována návštěvníkům výměnou za podepsaný slib. Tento slib bude pro všechny stejný; jedná se o symbolické prohlášení, že budou umění věnovat svou pozornost. Plnění slibu i jeho interpretace však zůstává na diváctvu. Umělkyně mu tímto gestem vyjadřuje svou důvěru, a tímto postojem vytváří specifický případ sociální, etické ekonomiky umění stojící na pozornosti a důvěře.

Umělecká praxe Sráče Sama propojuje osobní a kolektivní zkušenosti. Její práce, protkána tématy udržitelnosti, důvěry a slibu, vytváří prostor pro reflexi: Jak se umění může vyrovnávat s realitou života a společenskými očekáváními? Ukazuje nám umění, jež je o nás, o našich vztazích a o tom, co jsme ochotni slíbit a přijmout.

Sráč Sam (*1969) je vizuální umělkyně, kurátorka a organizátorka, která žije a pracuje v České Bříze. Ve své práci se věnuje přehodnocování jazykových, vizuálních a sociálních vzorců. Založila galerii sam83, organizuje rezidenční pobyty „Umělec na chatě“, vydává nezávislý časopis PIŽMO a knižně vydala texty Vanda, Kuniba má rád věci třikrát a Strach mého muže. Nastavením vlastních socioekonomických modelů patří k umělkyním, které předjímaly etický obrat v umění.

kurátoři: Tereza Stejskalová, František Fekete