Spoje

V umění vznikají nejrůznější typy spojů, ať už technických nebo myšlenkových. Dochází k prolínání různých časů a světů, někdy jen zdánlivě nespojitelných. Vznikají tak nové souvislosti, které by nás nenapadly a kterými umělci obohacují naše vnímání skutečnosti. Spoje mohou být přirozené nebo také nečekané či dokonce absurdní. V tvorbě dochází i k prostupování rozmanitých tvůrčích oblastí, výtvarného projevu se zvukem, poezie s koláží, přírodních věd nebo technických experimentů s vizuálním vyjádřením.

Podnětem k projektu byla tvorba Jiřího Černického a Krištofa Kintery, kteří se zabývali tématem spojení a přistupovali k němu originálním způsobem, v němž lehkou nadsázku kombinovali s užitím současných technických prostředků. Samozřejmě však nejde o úplně nové téma, v odlišném smyslu se jím zabývali i umělci předešlých generací. Někteří z nich užívají spoje v přeneseném významu, Karel Nepraš objevil ve svých objektech či instalacích až nevyčerpatelné výrazové možnosti instalatérských materiálů. Bedřich Dlouhý rozvíjí naši představivost tím, že kombinuje různé způsoby výtvarného sdělení, takže vzniká pestrý a bohatý pohled na svět, který nás obklopuje a jehož jsme součástí. Čestmír Kafka spojoval odlišné nalezené prvky a vypovídal tak o charakteru všední skutečnosti. Adéla Matasová propojuje technické principy s estetickým vyjádřením a zrcadlí ve svých objektech okolní prostředí včetně diváků. Petr Veselý nechává prostoupit vnější prostor s vnitřním a prvky každodenního života s uměleckým projevem.

kurátoři: Irena Velková, Jiří Machalický, Petr Novotný