Sofie Švejdová

10. 1. 2025 

20:00

Vernisáže

GaP

Kollárova 375/27, 669 02 Znojmo

po–so 9–20 h, ne 9–18 h
+420 737 990 973 info@umenidoznojma.cz http://www.galerieaprostor.cz

Je domov místo? Je to bytostně zakořeněné zázemí, ve kterém chceme zůstávat? A co když musíme odejít?

  

Koupelna v přízemí je zabordelené, ale velmi důležité místo doma. Je to místnost v bezprostřední blízkosti ateliéru umělkyně Sofie Švejdové. A taky místo vedle garáže, kumbálu, chodby, skladu. To všechno v jednom. Má kachlíky a vanu, jako koupelny mívají. Taky průhled ke schodišti přes luxferovou stěnu. Pere se tu prádlo a odkládají se sem věci, které není kam jinam odložit. Věci, na které se běžně nechceme dívat. Ale Sofie se dívá, a dokonce je maluje. Protože je to pro ni důležité, blízké, autentické, jako je ona sama.

  

Skrze sérii intuitivních a intimních obrazů uvažuje nad potenciální ztrátou domova. A taky nad tím, jestli to vlastně domov je, byl. Nejedná se však o pouhá zátiší, ale o až dokumentární soumalbu několika záznamových vrstev, které se překrývají. Z konkrétních objektů se stává abstraktní obraz pro Sofii podstatných míst, které definují její aktuální domov. Ale domov to nemusí být navždy. Anebo může, pokud si jej navždy zaznamená… Nejde o nostalgický proces smutečního loučení, ale o přijetí této situace s pokorou a zároveň odhodláním se s tím vyrovnat.

  

Používá výrazné barevné kompozice s dominujícím ultramarínem, které skládá, inspirovaná renesančními a barokními malíři, na oranžovou podmalbu, což obrazům dodává hloubku. Na plátně střídá rázné gesto s klidnějšími detaily, plochu s vyškrabávanými liniemi. Obrazy k divákovi promlouvají intenzivní, zmateční mnohostí, ale dokážou jeho oko zpomalit důvěrnými momenty, jako jsou váza s uschlými květinami, nepořádek v koupelně, předměty běžného, žitého života. Je to pozvání na návštěvu v potenciálně ztraceném domově.

  

Sofie Švejdová (*1990) patří k nejvýraznějším talentům aktuální generace českých výtvarných umělců. Absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (ateliér malby Stanislava Diviše a Aldina Popaji a později u Jiřího Černického a Marka Meduny). Vystřídala několik médií, během studií se věnovala vedle malby a kresby také experimentální soše a instalacím. V současnosti se vyjadřuje zejména velkoformátovou, silně gestickou a expresivní malbou, případně drobnějšími malbami na papír. Na její tvorbě je specifická její dynamická práce s materiálem a barevnými vrstvami.

  

kurátorka: Andrea Krejčí