Slavomíra Ondrušová kreslí každý den. Každodennost je důležitá a autorku udržuje ve cviku, stejně jako stále stejný formát papíru a určitá neplánovitost a bezcílnost v přístupu ke kreslení. V autorčiných kresbách jsou různé vrstvy prožívání – přemýšlí jimi, formuluje, zaznamenává, zachycuje. Občas se objeví i text. Pro Slavomíru jsou kresby do zápisníků záznamy téměř deníkového charakteru. Funkce se mění podle potřeby, občas stránka poslouží i jako poznámkový blok či místo pro to-do list.

 

Zápisníky mají ideální velikost, aby je mohla všude nosit s sebou. Uvažuje o nich jako o nastřádané hmotě, stále se vrstvící hoře kreseb složené ze dnů a let. Kresby vznikají jedna za druhou a navzájem jsou propojeny. Listováním v nich se vyjevují témata, která na počátku nebyla zřejmá. A tak není divu, že ze zápisníků by v budoucnu měla vzniknout kniha.

 

Vrstvení kreseb je tématem, které se dostalo na vystavenou fotografii. Dočasný objekt se zabývá stabilitou. Jak velký sloup ze zápisníků může vzniknout, aby udržel sám sebe? Kdy bude potřebovat oporu? Tyto otázky nás vracejí na začátek, k přímé a autentické zkušenosti, kterou umožňuje kresba. K jejímu psychofyzickému charakteru. Hora kreseb je v mentálním prostoru zkušeností. Zkušeností, která se prostřednictvím kreseb přenáší i na ty, kdo se na ně dívají.

 

Slavomíra Ondrušová vystudovala VŠVU v Bratislavě. Věnuje se především kresbě a ilustraci. V současnosti působí jako asistentka v ateliéru Grafika 1 na Akademii výtvarných umění v Praze.

 

kurátor: Petr Hrůza