Setkání v Chaosboxu 003

Galerie Kabinet Chaos touto výstavou pokračuje v konceptu setkávání se v letošní zpožděné sezońě, jako důležitou součástí našich životů i samotné tvorby. Galerie provozovaná Spolkem Planeta Chaos z.s., se letos zaměřuje na seznamování se mezi jednotlivými autory, kteří společně připravují a vytvářejí, dvoustranné nebo třístranné instalace v prostoru naší galerie. Umělci kteří se minulých deseti letech významně zapsali do historie naší galerie se v tomto roce propojuí s umělci, kteří zde ještě nevystavovali. Pokračujeme tématech blízkým přírodě a lidem. 

Anna Hulačová vystudovala Ateliér intermediální tvorby II u Jiřího Příhody na AVU v Praze. V roce 2010 absolvovala studijní stáž na Korean National University of Arts v Soulu v Jižní Koreji. Hulačová je bytostnou sochařkou, která zpracovává české lidové tradice, estetiku a rituály vycházející z prostředí venkova, kde vyrostla a dospívala. Další její inspirací je východoasijské umění, ale také art brut, sci-fi či osobní mytologie. Její tvorba nese prvky tajemství, hledání archetypů a univerza. Ráda tvoří na pomezí minulosti a budoucnosti, kdy z minulosti vytahuje předlohy, kupř. starověké sochy, které jsou fyzicky zachovány, ale jejich smysl nám již není plně znám. Velmi zdařile kombinuje přírodniny – medové plásty, vosk, dřevo, obilí, proutí, vajíčka s lidovou tradicí a uzavírá to uměleckým potenciálem, tedy kreativním rozměrem, který tomu dává řád, smysl, poselství a určitý odstup s prvky vtipu a ironie. Upozornila na sebe dílem Babička (2010), které představila na klauzurách na AVU. Bustu udělala ze dvou druhů hlíny, které zpracovala za pomoci tvořítka na cukroví a pro vlasy použila stébla obilí. Toto dílo vystavila před deseti lety v Galerii Kabinet Chaos a nyní můžete znovu vidět, kam se její práce posunula. Vystavuje na mnoha místech Čech i ve světových galeriích. Její práce je srozumitelná širšímu publiku a vysoce oceňována odbornou veřejností.

Václav Litvan, manžel Anny Hulačové a také absolvent Atelieru intermediální tvorby II, Světlo a prostor, Doc. Jiřího Příhody (AVU), ve svých pracích z nedávné doby dále rozvíjí setkávání mezi zobrazivým – figurativním a abstraktním – geometrickým, kdy tvar dává smysl zobrazení, s nímž se v materiálu setkává. Právě tento realistický prvek je pro jeho sochařskou pozici signifikantní. Pracuje s nalezeným materiálem, který dále sochařsky modifikuje, např. parkety z vlastního přestavovaného domu, jejich spodní strana izolovaná asfaltem opět akcentuje autorův zájem o plochu, hmotu a vyvstávání; Na povrchu je však jediným případem, kdy Litvan pracuje přímo s ready madem. V práci Radar ve větru (2009) Litvan integruje prvek spojování pevného a nepevného, jenž pak v podobě polopevných, geometricky slepených segmentů dále rozvíjí v již zmíněné instalaci Na povrchu (2017) nebo v práci Měch (2015), které se obě skládají z objemných plechových částí, harmonikové slepení jim dodává určitou flexibilitu. V práci Stojící ležící (galerie Kostka, 2014) tento prvek zase transformuje do motivu karuselu. I zde vychází z nalezené fotografie, tentokráte s námětem mrtvé gorily nesené na bambusové struktuře. Obrovská živá hmota, symbol lidského vybíjení zvířat, je zde spojen s pouťovou atrakcí, kolotočem King-Kong a se stejnojmennou filmovou postavou, která je zároveň monstrem i obětí. Práce je dalším potvrzením Litvanova zájmu o pohyb či dynamiku, avšak zmrazenou v okamžiku hmoty. Jeho práci již místní publikum zná z minulého desetiletí.

Jan Kostohryz, absolvent Atelieru malířství I, Roberta Šalandy, 2018. Jan vystavuje v naší galerii poprvé a společně s Annou a Václavem vytvoří novou instalaci v Chaosboxu. Svěží malířská, sochařská a grafická tvorba Jana Kostohryze zaujme na první pohled svou barevností, tvarovostí, zvláštní perspektivou, jeho tvorba ladí oku a působí až relaxačně přesto, že se nevyhýbá kontroverzním tématům, nebo zasahuje do soukromí a intimity zobrazených. Podává výpověd o životě současné mladé generace, jejíž témata nejsou zas tolik jiná jako generací předešlých. Přes své mládí se tvorba Jana Kostohryze svým výrazem se blíží nejlepšímu z klasiky českého i světového umění. Jeho svébytně stylizovaný realismus nese prvky jakési dávno známé blízkosti. Objekt postele se někdy může jevit jako středobod lidského fungování. Pokud je náš životní prostor omezený, tak jako malý pokoj ve studentském bytě Jan Kostohryze, může nám postel vytvořit místo nejen ke spánku nebo sensualitě, ale i ke kontemplaci, snění, práci, nebo k jídlu. Proto je tento předmět středobodem současné tvorby tohoto umělce, pracujícího v plošných výtvarných disciplínách jako kresba, malba a reliéf. Důležitost banality Kostohryz nazírá zpracováním narativních výjevů, zobrazujících jeho vrstevníky v situacích trávení volného času. Jde pak o jakousi subjektivní dokumentaci jeho generace a okolí. Někdy se v takové scéně objeví kus hmyzu, pavouk ve vaně nebo klíště na zádech. Konfrontace člověka s hmyzem pak způsobí nepoměrný střet mezi námi a něčím, čemu jsme většinou schopni věnovat jen okamžik pozornosti.

Těšíme se na setkání s Vámi i autory, MgA. Veronika Šrek Bromová, za spolek Planeta Chaos z.s. Setkání autorů bude dokumentováno ve videu, které bude zveřejněno na našem facebooku.

Najdete nás na adrese Střítež 68, Polička 57201, kontakt: 602315215, verbrom@gmail, otevřeno v neděli mezi 13-18h, v den vernisáží, nebo po domluvě. www.planeta-chaos.cz  

Za podporu děkujeme Ministerstvu Kultury ČR a městu Polička. Bez práce dobrovolníků bychom se neobešli, děkujeme též. Díky V. Š. B.