Serpan – Mezi uměním a vědou, Museum Kampa

Výtvarná díla Jaroslava Serpana zdobí prestižní světové galerie. Ve svém rodném Česku je však téměř neznámý. Retrospektivní výstava Mezi uměním a vědou, organizována agenturou Beaux-Arts a galerií Čermák Eisenkraft, která se uskuteční od 19. února do 12. dubna 2015 v pražském Museu Kampa, u nás poprvé v takové šíři představí tohoto vpravdě renesančního tvůrce. Nad výstavou převzal záštitu francouzský velvyslanec v České republice Jeho Excelence Jean-Pierre Asvazadourian a slavnostní vernisáže se osobně zúčastní dcera malíře paní Katia Vinot Sossountzov.
 
Jaroslav Serpan náleží k zakladatelům poválečné abstrakce a postmoderny. Sám sebe nazýval „spisolířem“, protože v rámci své tvorby co do důležitosti nerozlišoval mezi malbami a texty. Pro názvy svých obrazů, v nichž se mistrně prolínají barvy, principy řádu a chaosu, používal vlastní smyšlený jazyk. V rámci výstavy Mezi uměním a vědou bude uvedena téměř stovka jeho děl, většinou velmi rozměrných. „Jaroslav Serpan svojí originalitou a unikátností oslovuje milovníky umění na celém světě. Díky této výstavě ho konečně poznají i Češi,“ uvádí Jiří Pospíšil, člen správní rady Musea Kampa.
 
Jaroslav Serpan byl především úspěšný malíř, ale rovněž básník, spisovatel, kritik a uznávaný vědec. Jeho život provázely neustálé zvraty. „Narodil se v roce 1922 v Karlštejně lékařům, kteří sem v roce 1917 emigrovali z carského Ruska. O tři roky později přesídlili do Francie, protože tam však neuznávali ruské lékařské tituly, byla rodina odsunuta do kolonií do Dahome, kde jeho otec spolupracoval s Albertem Schweitzerem,“ upřesňuje organizátor výstavy David Železný ze společnosti Beaux-arts. Po návratu do Paříže Jaroslav Serpan vystudoval matematiku a biologii na Sorbonně, kde posléze působil jako profesor. Původní jméno Sossountzov si změnil na Serpan, a to podle hada, jehož coby student náhodně chytil ve školní zahradě; pod tímto jménem se i proslavil.
 
Kariéru v oblasti výtvarného umění Jaroslav Serpan zahájil na konci 40. let minulého století, kdy se krátce věnoval surrealismu. Přestože se celý život považoval za českého rodáka, naposledy do původní vlasti zavítal v roce 1947, kdy se jeho díla představila v rámci pražské verze výstavy „Surréalisme en 1947: Exposition internationale du surréalisme“. Od tohoto směru se poté odklonil a spolu s teoretikem umění Michelem Tapiém a dalšími umělci, například Georgesem Mathieu, Antoni Tapiesem, Jacksonem Pollockem či Hansem Hartungem, se vydal novou cestou,“ objasňuje kurátorka výstavy Jitka Šosová. Jejich dílo se stalo základem pro celou poválečnou abstrakci a postmodernu. Informel, který vznikl právě ve Francii, si kladl za cíl bořit koncepty tradičního umění i kompozice a upřednostňoval spontánnost, iracionalitu a svobodu. „V 60. letech byl Jaroslav Serpan již celosvětově proslulý, uspořádal desítky samostatných výstav a prezentoval se i se svými kolegy. Jeho tvorba se neustále vyvíjela, kladl větší důraz na barvy, především na červenou, a zaměřoval se na zkoumání výtvarných možností struktur,“ dodává Jitka Šosová. V roce 1970 zcela změnil svůj styl, informelní abstrakci opustil a začal tvořit ve stylu osobitého popartu. Jde o poměrně velká plátna, na nichž se prolínají fragmenty okolního světa s geometrickými tvary. Jeho tvorbu předčasně ukončila dramatická událost, kdy v roce 1976 při každoroční dovolené v Pyrenejích zmizel. Jeho ostatky byly objeveny až po mnoha letech a jako příčina smrti bylo stanoveno, že se zřítil ze skály.
 
Ačkoli je Jaroslav Serpan světově uznávaný a jeho díla se prodávají na aukcích po celém světě, v Česku se tak rozsáhlá přehlídka jeho celoživotní tvorby představuje vůbec poprvé. „Základ této reprezentativní expozice tvoří soukromá sbírka, kterou v loňském roce zakoupil český sběratel ze Serpanovy pozůstalosti, a další díla zapůjčili rovněž čeští sběratelé,“ shrnuje David Železný. Díla Jaroslava Serpana jsou zastoupena v nejprestižnějších světových galeriích. Za všechny připomeňme Museum of Modern Art (MoMA) a Guggenheim Museum v New York, Centre Pompidou v Paříži, Israel Musem v Jeruzalémě; z evropských sbírek pak Ludwig Museum v Kolíně nad Rýnem či vídeňský MuMoK (Museum Moderner Kunst)..
 
V rámci výstavy Mezi uměním a vědou bude v Museu Kampa uvedena téměř stovka jeho děl. U příležitosti konání výstavy vychází také stejnojmenná výpravná monografie české historičky umění Jitky Šosové, která seznamuje čtenáře s u nás dosud takřka neznámým životem a dílem Jaroslava Serpana, jednoho z významných evropských intelektuálů 20. století. Jakkoli je karlštejnský rodák Serpan (vlastním jménem Sossountsov) ve světě znám především jako malíř patřící k zakladatelské generaci evropské poválečné abstrakce (jeho díla bychom našli v takových světových muzejích, jako je newyorská MoMA, Guggenheim či pařížské Centre Pompidou), jeho životní záběr byl mnohem širší. Serpan byl nejen malíř a sochař, ale také věděc se dvěma doktoráty z proslulé Sorbonny (obory biologie a matematika), vysokoškolský profesor, překladatel, muzikolog, teoretik umění, spisovatel i básník. Přestože Serpanova rodina byla původem z Ruska a on již ve třech letech s rodiči emigroval z Čech do Francie, vždy se hrdě hlásil ke své rodné zemi a proto je připomenutí jeho odkazu i u nás důležitým počinem.