Sára Skoczková – Zahrada vidění

Sára Skoczková vytváří svými sochami symbolický významový komplex pevnosti i křehkosti, života i jeho pomíjivosti, hloubky objemu i modelovaného povrchu, elementárního tvaru i realističtějšího detailu, prostupnosti vnějšího i vnitřního prostředí. Zachází se širokou výrazovou škálou podmíněné vzájemnosti projeveného a skrytého.

K obecným charakteristikám jejího dosavadního plastického tvarosloví náleží pojetí těla jako schránky. Tu vnímá jako prostor pro naše emoce, vlastnosti – „Vše si nosíme v sobě“, uvádí v textové části své diplomové práce nazvané Ve schránce, realizované na pražské Akademii výtvarných umění v roce 2022. Je si vědoma jejích základních kvalit jako růstu, křehkosti a bezpečí, také ale potenciálu vyvolat „pocity sevření a omezení“. Člověka připodobňuje k amfoře. 

V současné výstavě převažují autorčiny nejnovější práce z tmavé keramické hlíny. Vždy ji fascinovaly tvary, siluety, vytvářená atmosféra. Ve tvarech nachází rytmus, jejich otevírání a zavírání. K obecným elementárním formám v současné době přidává i konkrétnější prvky znakového či estetického charakteru. Právě tmavá hlína umožňuje, že se postupně odkrývají až při bližším průzkumu, přičemž zdáli je nejprve patrný scelený tvar. Celku dodávají lyrických charakter. Modelování v keramické hlíně znamená pro Sáru Skoczkovou ale i další kvality. Především jí vyhovuje, že původní dotyk při práci s hmotou je ve výsledku zachován, není odlitkem, po vypálení je současně formou finální. Práce s keramikou ji zaujala již během studijní stáže ve španělské Cuence, následně získala i řadu zkušeností během pracovního pobytu v keramickém studiu Brâmica v Portu.

Významově ústřední moment výstavy tvoří nástěnný reliéf Zahrada vidění, jakési vymezené pole s konkrétními symbolickými motivy. Jde o metaforu vnitřní dimenze člověka, ve své pestrosti a rozmanitosti se rozprostírající za „bariérou“ schránky. 

Sára Skoczková klade do jednoho prostoru formy inspirované evropskou antikou, formy vitalistické a romantické, a to s jistým nárokem na zaznění principu univerzalismu. Přítomnost odkazů do světa antiky v prostoru situovaném v bezprostřední blízkosti barokního benediktinského kláštera můžeme nahlédnout i jako téma možnosti setkání mýtu a filozofie, setkání řeckého a křesťanského, přičemž „dominantním rysem vztahu křesťanství a mytologie není vzájemná superpozice, překládání, které by vrstvilo mýty na sebe, nýbrž dominantní je právě ona výlučnost spojená s univerzalitou.“

Sára Skoczková (*1996) studovala v letech 2016–2022 na Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér sochařství II, Tomáš Hlavina), kde v roce 2020 absolvovala stáž v Ateliéru figurálního sochařství a medaile (Vojtěch Míča a Milada Othová) a v následujícím roce na UCLM Facultad de Bellas Artes v Cuence ve Španělsku. V roce 2023 uskutečnila pracovní stáž v keramickém studiu Brâmica v portugalském Portu. Výběr z výstav: Expanze (samostatná výst.), Moon Gallery, Liberec, 2022; (samostatná výst.) 8smička Light, Humpolec, 2023; 4 + 4 dny v pohybu – Všechno je všech, Sportovní centrum Erpet Smíchov, Praha, 2023; Still Primitiv (s Davidem Turečkem), Galerie Cifra, Doubice, 2023; Individuum (s Davidem Turečkem), Galerie 105, Třeboň, 2023; Girl Sculpture Now! (samostatná výstava v rámci cyklu), Andaz, DSC Gallery, Praha, 2023; Vidiny ve městě, Třeboň, 2024 (byla i kurátorkou výstavy). V Třeboni v současné době žije, nedávno zde vybudovala i keramický Ateliér skoczka.

kurátorka: Iva Mladičová