„Tvoříme společně. Vezmem hroudu hlíny a něco nám ožívá. Ožívá nám to pod čtyřma rukama a je to samo o sobě Něco. Sára a Sebastian jsou taky Něco. To naše společný Něco najednou roste jak kytka. Jsou to tvorové z hlíny a z kostí a ze dřeva a z ovčí vlny, která voní. Malujem spolu obraz. Jeden chce cosi namalovat, ale ten druhej už to tvoří a ptá se, jestli to nekazí. Dělat obraz spolu, je jako držet štětec poprvé v životě.“