Ropa teče přes hranice

Zveme na pásmo krátkých filmů, kterým vás provede filmová historička Lucie Česálková.

V říjnu 1964, tedy před 60 lety, bylo zprovozněno potrubí ropovodu Družba – roku 1962 přivedené do Bratislavy a v roce 1965 prodloužené do Záluží u Mostu. Filmy zachycující proces výstavby ropovodu a ropných rafinerií stejně jako širší kontext rozvoje petrochemie v Československu představují cenný zdroj dobového chápání role ropy v poválečné (uhlíkové) ekonomice a energetice.

Družbu, tedy ropovod „přátelství“, v tištěných publikacích často představovaly obrazy map, jasně znázorňující provázanost Sovětského svazu a dalších zemí bloku potrubím. Ve filmu a dalších médiích byla Družba též rámována metaforou „ocelového pouta“, kterou můžeme z dnešní perspektivy číst i jako metaforu dlouhodobě udržovaných mezinárodních závislostí a nerovností v přístupu k přírodním energetickým zdrojům.

S ropou se také pojil specifický typ energetické vizuality. Někteří filmaři, zejména Kazimír Barlík, byli fascinováni ropou jako hustou, taktilní tekutinou, jejíž hnědo-oranžová barva určuje tonalitu snímku, a jež se může stát i svébytnou projekční plochou uvnitř obrazu, sebereflexivně připomínající koloniální traumata a rizika ropného dolování – a nechtěně tak odhalující i paradoxy československé zapletenosti v ropných vztazích.

Cesty vedou do Homsu, režie: Josef Šuran, 1960, 12 min.

Ropa pro nás, režie: Josef Šuran, 1961, 15 min.

Vznik a ťažba ropy, režie: Kazimír Barlík, 1963, 11 min.

Spracovanie ropy destilaciou, režie: Kazimír Barlík, 1963, 12 min.

Ropa tečie cez hranice, režie: Štefan Kamenický, 1972, 17 min.

Akce je doprovodným programem výstavy Kritické infrastruktury.