Robert Riedl – Šedesátky

Robert Riedl (1942–2002) byl nadšený amatérský dokumentární fotograf, který zachycoval všední okamžiky bez jakýchkoli příkras. Po maturitě na Jihlavském gymnáziu vystudoval elektrotechnickou fakultu na ČVUT v Praze. Profesní život zasvětil práci v České televizi, kde pracoval nejdříve jako asistent kamery a později v oddělení technického rozvoje se specializací na zvuk. Ač jej většina dnešních diváků nezná, úplně neznámý jako fotograf nebyl. Sám jsem nešel desítky jeho fotografií publikovaných v novinách a časopisech v letech 1964–1966. Například na stránkách Mladého světa vycházeli jeho fotografie po boku fotografů jako byli Miroslav Hucek, Leoš Nebor či Zdeněk Thoma. Sám měl rád tvorbu například Miloňe Novotného, Josefa Koudelky, Marie Šechtlové.

Hlavním tématem jeho snímků je mladý člověk. Skrze jeho fotografie se dostáváme do ulic Prahy i na vesnici, do pracovního života, do chvilek zábavy mladých vrstevníků nejen u nás, ale i v zahraničí. Fotografuje ve škole, na koupalištích, v hudebních klubech, v tanečních, při autostopu, ale i na vojně nebo na spartakiádě. Snaží se být všude, kde se něco děje. Několikaletou publikační činnost odstartovala jeho první autorská výstava fotografií v kině Klub v roce 1963. Výstavu tehdy zahajoval Dr. Ludvík Souček a o Robertu Riedlovi mj. napsal: “…pohybuje se kolem televizních a filmových kamer. Má kulturu vidění a přímo ohromující chuť fotografovat, která ho nepřešla ani po stovkách filmů. Fotografuje na kinofilm, nestará se o zrno, o přisvětlování, o pohybovou neostrost. Fotografuje všude, ale ne všechno. Svůj svět mladých lidí, takový, jaký je v nejrůznějších situacích.”

V případě Roberta Riedla jde tedy o připomenutí autora, který bezesporu patří do dějin české fotografie. Třináct ručních zvětšenin fotografií vystavených v kavárně Leica Gallery Prague je po dlouhé době malou mozaikou z tvorby talentovaného fotografa, přičemž zpracování jeho archivu ještě není u konce.