Radka Částková – Propojenost

Výstava proběhne bez vernisáže ve výlohách divadla BuranTeatr.

Propojenost

„Napojení se na objektovou smršť živého či neživého. Radikálnější druh spojení, který se prolíná. Navazuje. Překrývá své působení a následně jde ruku v ruce jako jeden celek.“ Radka Částková ve své výstavě ohledává ambivalentní rozměr mezilidského spojení, napojení a propojení na pozadí každodenní materiální existence, jejíž samozřejmou vlastností je vklíněnost do nespočtu vazeb a vztahů. Vzrůstající komplexita tohoto mnohostranně propojeného celku společnosti prorůstá skrze naše fyzické prostředí, předměty denní potřeby a pochopitelně zevšedňuje. Z pozoruhodného jevu se propojenost mění ve více než banální, nehodný pozornosti.

Ústředním motivem je prvek skutečného hmatatelného kontaktu, aneb jak sama autorka poznamenává „v historickém kontextu doby různě uchopitelný moment související nejen s provázaností lidských vztahů, ale i s vazbami na živé a neživé, jež pro nás znamená širokou škálu emočních pochodů, krás i požitků v éře dramatické globalizace projevující se nepřetržitou, neutichající spojeností virtuálního rázu.” Na překotný vývoj lidské komunikace jsme se možná až příliš snadno adaptovali. S přibývajícím časem, neočekávaně zesíleným společenskými událostmi, stále naléhavěji cítíme nezbytnost a význam plnohodnotné propojenosti.

Postavy v obrazech Radky Částkové do prostoru nutkavě upínají končetiny, ve snaze alespoň zavadit o druhého či dotekem zakusit předměty kolem sebe. Až křečovitě vytrčené končetiny ukazují na nemožnost zůstat bez propojení. Fragmentárnost obsažená v grafikách vyjevy dokresluje.

“Avšak stále je nutné si uvědomit,” dodává autorka, “že není propojenost jako propojenost a potřeba člověka se socializovat nenahradí shon nejrůznějších technologií. Pouhý obyčejný dotek oživí naši odsunutou ochablou duši. Zamyslíme se nad lehce přehlédnutelným objektem ležícím ladem skladem se samotně nepředstavitelnou funkcí a uchopíme ho, nahlédneme na něj z jiného úhlu, jiné perspektivy. Propojíme.”

Áša Sárová, kurátorka

Radka Částková (*1999)

Její výtvarné tvarování pochytalo inspiraci působením v Litomyšli, Olomouci a Helsinkách. Hlavní záměr vkládá do výtvarné tvorby, nejen na bázi tvůrčí, ale dotýká se i edukačního procesu skrze studium na Katedře Výtvarné výchovy UPOL a fungování galerijích programů, prostorů. Prvotní díla reagují na kýč a materialismus, lidské věcné zacházení, který postupně odsouvá do pozadí a přiklání se k problémům krajiny a lidské sounáležitosti.

—

Letošní sezónu věnujeme tématu Nic zvláštního. Představujeme projekty, které různými způsoby nahlíží na všední a každodenní.

Obyčejné a všední – obvykle nám nestojí za zmínku. Zaujatě vyprávíme o všem dechberoucím, neotřelém, inovativním, inspirativním nebo revolučním, až do míry, kdy tato slova sama sebe vyprázdní. Obyčejnost uniká naší pozornosti. Proč se zdráháme říct „nic zvláštního“, když se někdo zeptá, co je nového? A co je vlastně obyčejné?