RADIM LANGER – Abstraktní stroj & RICHARD LOSKOT – SPIRÁL volume 3. Existuje jenom přítomnost
Radim Langer – Abstraktní stroj
Radim Langer přísluší k okruhu malířů, kteří tématizují samotnou malbu. Nejde jen o to hledat zákonitosti či opodstatnění vlastního uměleckého přístupu, ale nabídnout komentář k pozici malby v kulturních dějinách, v komunikačních sítích, ve společnosti a současně upozornit diváky na vlastní vnímání a očekávaní. Myšlení o malbě zahrnuje odkazy k její výsadě a současně i handicapu klasického média a současně k její roli v postkonceptuálním umění a sebereferenčních uměleckých strategiích. Langer upozorňuje na napětí mezi malířskou prací a jejími tradičními symptomy, jako jsou rukodělnost nebo původnost (originalita), a technickými elementy v rovině námětů i provedení. V logice tohoto přístupu je i autorovo přestupování mezi tvůrčími disciplínami, jako jsou literární činnost nebo kurátorství.
Galerie mladých (kurátorka Marika Kupková)
Richard Loskot – Existuje jenom přítomnost / Z cyklu SPIRÁL volume 3
Ve třetím připravovaném diptychu pro galerii konText vychází Richard Loskot opět z prostorových specifik točitého schodiště a z metaforického potenciálu šroubovice nebo spirály, kterou tvar schodů kopíruje. Leitmotivem se tentokrát stává poschodí – místo, které je téměř v každé budově něčím stejné, ale přece svým obsahem vždy jiné. Jistě každý zná jízdu páternosterem, kdy míjí patra a často se v nich orientuje jen podle číselného označení. Právě repetitivnost prostor jednotlivých pater galerie se pro Richarda Loskota stává momentem, na kterém buduje instalaci s názvem Existuje jenom přítomnost. Fyzický přesun schodištěm z jednoho patra výš (nebo níž) v ní sehrává roli cyklu, ve kterém se nekonečně opakují (a mění) jednotlivá dějství. S přetrvávajícím odkazem na Hegelovu spirálu autor instaluje na chodbu schodiště dvě velké obrazovky a kamery a pomocí časového posunu spolu s obrazovou manipulací vytváří dojem „nesamozřejmých“ zrcadel. Tím se symbolicky navrací do výchozího bodu totální reflexe, kterou pomocí série navazujících zrcadel vytvořil pro svou první intervenci.
konText (kurátorka Katarína Hládeková /Café Utopia)