Při příležitosti 20. výročí vzniku České republiky pořádá VŠUP výstavu, která je výsledkem týmového projektu studentů dějin a teorie designu a nových médií. Zároveň je součástí výzkumného úkolu Katedry teorie a dějin umění téže školy, vedeného Jindřichem Vybíralem a podpořeného MK ČR v rámci programu aplikovaného výzkumu NAKI.

Výstava ukazuje, jaké projevy českosti můžeme nalézat v současném výtvarném umění. Záměrně ale nezahrnuje práce, které by české národní či státní vizuální odznaky používaly jako ústřední téma. Kurátorský tým naopak vyhledával taková díla, v nichž konstitutivní rysy českosti nejsou výslovně tematizované, ale objevují se mimoděk.

Sedmnáct uměleckých realizací v médiích malby, sochy, fotografie, videa a instalace nechce odhalovat českou národní identitu jako něco, co by mělo samostatnou existenci. Ukazují naproti tomu, jak o svém češství rozhodujeme stále znova v mnoha drobných činech své každodenní existence – v tom, že používáme češtinu, jak vnímáme krajinu či zázemí domova. Sledují národní identitu jako komunikační princip. Jedna z nejlepších definic národa zní, že je to skupina těch, kteří si navzájem rozumí lépe, než s ostatními. Nejvíce ze všeho nás spojují sdílené kulturní kódy, jakými jsou obrazy z dávné i nedávné historie, významné osobnosti, Jiráskovy knihy a Ladovy obrázky.

K výstavě vychází stejnojmenná publikace. Obsahuje podrobný katalog jednotlivých děl, několik odborných studií na různá témata spojená s národní identitou obecně a češstvím zvláště, dva rozhovory (s polským historikem umění Piotrem Piotrowskim a s vizuálním umělcem Jiřím Davidem) a zprávu o stavu hledání národní identity na Slovensku.

Výstavu oživí řada doprovodných programů, které umožní návštěvníkovi hlouběji proniknout do jejího tématu. Veřejné přednášky na téma národní identity přednesou profesor VŠUP Jindřich Vybíral a docent FHS UK Martin C. Putna. Zahraniční studenti VŠUP pod vedením Mileny Dopitové připraví workshop a intervence do výstavy, v nichž ukáží, jak vnímají českost oni. Další programy na téma menšin či umělecké reflexe německé národní identity vzniknou ve spolupráci s Tranzitdisplay a Goethe-Institutem. (Podrobnější informace o doprovodných programech jsou k dispozici na výstavě a na www.vsup.cz.)

Výstavu připravilo šest studentek a studentů programu teoretického studia VŠUP: Eva Balaštíková, Anna Burianová, Ondřej Čech, Štěpánka Holbová, Eva Riebová, Veronika Rollová, vedoucí týmu byla Milena Bartlová. Grafická úprava doprovodné publikace i tiskovin je dílem studentky ateliéru Grafický design a nová média Markéty Mášové, fotografie pořídil asistent ateliéru fotografie Peter Fabo. Architektonické řešení instalace výstavy vytvořil Tomáš Svoboda.
Autoři vystavených děl: Vasil Artamonov, Pavel Jestřáb, Alena Kotzmannová, Ivana Lomová, Petr Lysáček, Jan Merta, Petr Motyčka, Markéta Othová, Eva Pejchalová, Rudolf Samohejl, Vít Soukup, Pavel Sterec, Antonín Střížek, Tomáš Svoboda, Jan Šerých, Michaela Thelénová, Mark Ther.

O Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze byla založena v roce 1885. Po celou dobu své existence se řadí mezi nejkvalitnější vzdělávací instituce. Důkazem je množství úspěšných absolventů, kteří patří mezi respektované odborníky s prestiží přesahující hranice České republiky. Škola je rozdělena na šest kateder – architektury, designu, volného umění, užitého umění, grafiky a dějin umění a estetiky. Jednotlivé katedry se dále člení na ateliéry dle své odborné specializace, vedené respektovaným osobnostmi.

Kontakty
Mgr. Veronika Pařízková (public relations): pacikova@vsup.cz; +420 739 304 060