Výstavu Davida Pešata a Tomáše Polcara nejlépe popisuje označení konfrontace a dialogu. Dva autoři, dvě zcela odlišné estetiky, dva zcela rozdílné přístupy z podstaty kterých se ale rozvíjí dialog – vnitřní hovor, kde oba umělci skrze svou tvorbu hledají a nalézají smysl, pravdu či cestu.

  

V tomto se jejich díla, takřka výhradně monochromní abstraktní kompozice Tomáše Polcara a rukopisně usazená barevná expresivní malba Davida Pešata, protínají a navazují dialog odehrávajících se mezi intelektem a hlubinou kolektivního nevědomí. Dialog bezprostřední a nepředvídatelný. Skrze reflektovaná životní setkání nacházejí David Pešat i Tomáš Polcar ty samé partnery pro dialog, jejich vnitřní, navenek rozdílně vedené rozhovory se vztahují k bázi člověčenství.

  

Tomáš Polcar (1973) na pražské AVU prošel třemi výraznými ateliéry profesorů Huga Demartiniho, Aleše Veselého a Milana Knížáka. Představuje generaci, která zažila předlistopadovou dobu, ale naplno a již zcela svobodně vystoupila v 90. letech minulého století. Jakkoli je jeho tvorba autorsky rozpoznatelná, není pro něj typický jeden pevný rukopis. V malbě se drží především ve škále bílých, šedých a černých odstínů a zaujímá polohy čistě geometrické i ryze expresivní, v sochařské tvorbě uvažuje široce konceptuálně.

  

David Pešat (1980) absolvoval Akademii výtvarných umění v roce 2007 v ateliéru malby Jiřího Sopka, jeho malířská práce navazuje na modernistické pojetí obrazu v proměně jeho skladebnosti a formálního výrazu. Většina jeho obrazů se pohybuje v nejednoznačném poli mezi figurací a abstraktním výrazem.

  

kurátorka: PhDr. Lucie Šiklová PhD.