Pavla Dundálková – Větévky na paži mám plné ranní slávy a z prstů proráží…
Pavla Dundálková, Pavučinka, 2025
Důležitý je pro mě příběh za každým dílem nebo instalací. Může se jednat třeba jen o náznak, jako je prchavá vzpominka nebo pocit, vyvolaný určitou vůní, která asociuje silnou emoci. V současné době dělám více figurální věci, které jsou jako statement. Témata týkající se těla a jeho modifikací, jako zobrazeni názoru jednotlivce… ať už se jedná o procesy biologické či vyvolané osobním rozhodnutím.
Věřím, že i to nejvíce osobní může být politické. Vždyť každá kaluž odráží Slunce. V kapce vody je vidět Jeho velikost, než ji svým žárem vysuší. To co mohlo být včera zastaralé, je dnes aktuální a naopak. Hrozba se obnoví, když poslední přeživší pamětník odejde.
Témata, která jsou mé práci blízká, vychází vždy z žité přítomnosti, každodenních zkušeností a denní rutiny. Na objektech tak ulpívají emoce a pocity ze vztahů, práce pro peníze nebo také ze zpráv v médiích či sociálních sítích. Inspirací jsou mi často i příběhy z mytologie, historie i poezie. Zajímají mě témata vztahů, genderu, v současnosti mateřství a stárnutí, jak do mého života přišla změna, když jsem se sama stala matkou.
Pokud bych měla svou práci shrnout do několika vět, popsala bych ji jako multimediální tvorbu, která však pevně vychází ze sochařství. Vytvářím sochy a instalace hluboce zakořeněné v daném momentu, ve specifickém okamžiku, který právě prožívám a v tématech, které jsou pro mě aktuálně důležité.
Pavla Dundálková (*1990) studovala na Akademii výtvarných umění v Praze (2012–2017). Její díla byla vystavena na řadě samostatných i skupinových výstav, včetně Galerie Kabinet (Zlín, 2025), Centra pro současné umění (Praha, 2024), Stone Projects (Praha, 2023, 2021) a Národní galerie Praha (2017). Žije a pracuje v Praze.
Pavla Dundálková, Pavučinka, 2025