Otevřeno na vyžádání nebo skrze výlohu.

 

Tajemstvím je opředeno, co obsahuješ. Dokud tebou neprojdu, vleze se do tebe vše, a ještě mnohem víc. Očekávání umí být zoufale plná. Kolik z nich je ale skutečných a kolik z vybájených draků pohltí prázdno? Kolik prázdna je možné obsahovat a dá se prázdno počítat jako obsah, nebo je snad ze samé podstaty jeho opakem? Kam až pokračuješ? Jsi plytká nebo rozsáhlá? A jak daleko mě necháš dojít?

 

Ve výstavě Sáhnu si rukou do groty svého hrudníku se autoři zabývají nekonečným hledáním a ukotvením člověka v neustále se proměňujícím světě obtékajícím naše myšlenky. Relativita skutečnosti, kdy není možné bezpodmínečně definovat pravdu a lež či dobro a zlo je symbolizována podobenstvím o jeskyni. Ta představuje obracení se jedince do vnitřního světa, hledajícího, jak rozpoznat signál na pozadí šumu a porozumět tak pravé podstatě věcí bez zmatení smyslů skrze které poznáváme svět.

 

Kurátorka: Klára Vavříková

 

Pavla: https://instagram.com/pavladun?igshid=gbibz2pbsw8j  

Jakub: https://instagram.com/jakub_tytykalo?igshid=tznt0nra6p2o