Patrik Kriššák

Patrik Kriššák se pohybuje intuitivně, těkavě, po drahách sítě asociací, skrze uzlové body osobních zážitků a fragmentů myšlenek. Tato mentální mobilita pak nachází svůj výraz v experimentech se stopou štětce a dalších malířských nástrojů, s „depilací“ kožešiny, elektrickými obvody a svítidly, nebo předměty zatavenými v epoxidu. Kriššákův zájem tak přerůstá od původního malířského zaujetí k tvorbě prostorových struktur – asambláží, objektů a instalací. Pro ty je pak charakteristická kutilská forma, přičemž pojítkem této soustavy je vnitřní energie individuálního, soběstačného a nepředvídatelného.