V roce 2024 uplynulo 30 let od ukončení těžby uhlí v Ostravě. Zároveň uplynulo 20 let od první veřejné debaty, která se věnovala osudu ostravského industriálního dědictví a usilovala o záchranu Dolní oblasti Vítkovic – ta byla v té době ohrožena záměrem demolic. Aktuálně se otevírá debata, v jakém stavu se cenné ostravské industriální památky nacházejí, proč ostravské industriální dědictví není na seznamu světového dědictví UNESCO, proč zanikají některé cenné průmyslové monumenty či stroje, jaký je stav ostravské pohornické krajiny a jaká je její budoucnost. V čem je ostravská pohornická krajina se svými industriálními památkami unikátní? Má šanci stát se dědictvím UNESCO jako Krušné hory, anebo chybí energie či vůle? Jak dál s industriální minulostí a pohornickou krajinou Ostravska nakládat? 

  

hosté:

Nela Vicanová, architektka, její diplomová práce Po těžbě na Fakultě architektury VUT v Brně získala cenu v soutěži Diplomka roku 2022, tematizuje antropogenní devastaci po-těžební krajiny ostravsko-karvinské uhelné pánve

Jan Lenart, spoluorganizátor festivalu Pestré vrstvy, který se zaměřuje na popularizaci ostravské pohornické krajiny, odborný asistent na Katedře fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity

Jakub Potůček, historik umění specializující se na moderní českou a evropskou architekturu a vědecký pracovník Výzkumného centra průmyslového dědictví na Fakultě architektury ČVUT v Praze

Vladimír Buřt, environmentalista a politik, držitel Ceny Josefa Vavrouška za vytrvalou obhajobu udržitelného rozvoje obcí proti soukromým zájmům těžebních firem, starosta Horního Jiřetína v severních Čechách

 

moderátor: Tomáš Čech, architekt z architektonické platformy POLYCHROME

místo konání: Komorní scéna Aréna