Øleg&Kaśka – Frightened by The Red Moon
Øleg&Kaśka strávili na PRÁMu dva měsíce a výstava Frightened by The Red Moon je vyvrcholením jejich rezidence.
Až do 17. století bylo umění a věda jednou, shodně chápanou disciplínou, spojující mistrovsky ovládnutý um porozumět a tvořit. Pokud přijmeme tento postoj, spatříme v renesančních a barokních kabinetech kuriozit nejen exotizující sbírky řemeslně inkrustovaných přírodnin, ale i multimediální archiv znalostí, imaginace a hypertextových odkazů. V 17. století také poprvé vyšla kniha Atalanta Fugiens (Prchající Atalanta) od Michaela Maiera, komplexní dílo, které je považováno za jeden z prvních multimediálních autorských počinů. Maier v tomto gesamtkunstwerk využívá spojení básnictví, výtvarného umění a hudby k metaforickému popisu vědeckých poznatků o přírodě. Jelikož jako lékař, filosof a alchymista pobýval na rezidenci v Praze u dvora Rudolfa II., jeho tehdejší praxe se v anachronické analogii symptomaticky shoduje s aktuální situací tvůrčí dvojice Øleg&Kaśka.
Právě na ilustrace Maierovy knihy i další renesanční, převážně grafické obrazové publikace, odkazují vystavené malby a kresby. Figury rytířů ve zbroji, učenci v poutnickém rouchu, mýtická zvířata, scény z historických eposů a hlavně symboly s tušeným magickým významem, si ve své pohádkové schopnosti vyprávět nenárokují divákovo dokonalé čtení všech referencí. Jsou dobře umíchanou alchymistickou substancí, která nás po pouhém přičichnutí k jejímu postromantickému flakonu eskapisticky přenese pryč od mnoha úrovňové krize, které jsme reálně nuceni čelit.
Dvojrozměrné práce na výstavě ve svém spektru od rozměrné barevné iluminace, přes patinované fresky až po kresby zalité v lepkavé ektoplazmě, představují narativní imaginaci o bezpohlavních hrdinech*hrdinkách, se kterými je snadné se ztotožnit, ačkoliv jejich vizáž jasně odkazuje k historii vzdálené stovky let. Jakoby totiž byli*y na výpravě za léčivým kamenem mudrců, který odvrátí dystopickou budoucnost naší společnosti. I přes původní, obecně prospěšné a v podstatě socialistické poslání alchymie, se z okultního vědění stala výsada patřící králům, kteří si tajemství alchymistů byli schopni zaplatit. Tuto dávnou komodifikaci informací, které by vyřešily problémy celé společnosti, je optikou Ølega a Kaśky snadné vidět jako historickou paralelu k současnému stavu věcí, lépe řečeno jako článek v řetězu nešťastných rozhodnutí, dávajících přednost bohatství před spásou světa.
Červený, Rudý nebo dokonce Krvavý měsíc je momentem zatmění, je okamžikem, kdy se Země nachází v přesné přímce mezi Sluncem a Měsícem. Je tedy archetypem ambivalentní situace, která je ze své podstaty rovnovážná, poskytující naději všeobjímající harmonie, ale také nevysvětlitelnou, děsivou konfigurací vesmírného tance, která odpradávna podněcuje ke katastrofickým výkladům. Měsíc je záhadným, pasivním protikladem Slunce, jehož bledému světlu přirozeně připisujeme očistnou sílu.
Øleg&Kaśka tuto léčivou energii poskytují divákovi skrze úplňkovým světlem nabitou vodu z přírodního zdroje, jejíž přítomnost v instalaci jako by odkazovala k alchymistickému rituálu z minulosti a současně ve své hladině zrcadlila nejistou budoucnost. Ta se však zvědavému (či neopatrnému) divákovi zjeví v poloslepém zrcadle za nepatřičně půvabnou záclonkou toaletního stolku. Polský alchymista Jan Twardowski dvě taková zrcadla vyrobil pro tehdejšího panovníka, který toužil spatřit svou mrtvou lásku a později v jednom z nich Napoleon II. uviděl svůj budoucí konec, druhé se ztratilo…
Máme odvahu nahlédnout do budoucnosti, které se nyní z mnoha důvodů tolik obáváme? Jakými očistnými procesy budeme muset v budoucnu nechat projít vodu (pokud bude), aby se zbavila toxického znečištění? Pravděpodobně nám světlo Měsíce stačit nebude a pokud přece jen nějaký vědec, umělec nebo alchymista najde způsob, který by zachránil životy milionů, nechá si za svoje tajemství dobře zaplatit.
kurátorka: Šárka Koudelová
