Oldřich Plíva – Pokračování

Výstava s názvem Pokračování je ohlédnutím za pozoruhodnou tvorbou Oldřicha Plívy s přednostním zaměřením na obor skleněné plastiky z taveného skla od počátku 90. let do současnosti. Nabízí upřímnou a vyhraněnou uměleckou výpověď, která je nezávislá na trendech doby, na přízni teoretiků a na zájmu galeristů. Do výběru jsou zařazeny skleněné a bronzové objekty, obrazy a fotografie vybraných exteriérových realizací, prezentaci doplňuje projekce Plívových děl, která se nacházejí v soukromí a veřejných sbírkách, nebo dnes již neexistují.

Každé umělecké hledání je otázkou výběru a volby jediného v mnohém. Pro Oldřicha Plívu se východiskem při tomto hledání stal již od vysokoškolských studií příklon k elementární geometrii. Jeho koncepce sklářské i malířské je v podstatě minimalistická, nicméně se jedná o minimalismus sui generis. Provází ho autorova vnitřní kázeň, která zabraňuje tomu, aby jakékoliv výsledné dílo ovlivnila estetická spekulace a zbytečná metaforičnost, na druhé straně však nijak nebrání originálnímu pojetí, v němž se uplatňuje filosofický podtext a citlivá modelace. Zdánlivá lehkost a určitá hravost provedení jsou podložené zodpovědným přemýšlením, respektem k možnostem materiálu i k charakteru zvolených technologií a také upřímnou snahou o aktivní komunikaci díla s prostředím a s konkrétním divákem. I to je důvod, proč jsou Plívovy plastiky zastoupeny v mnoha sklářských a umělecko-průmyslových muzeích, v galeriích moderního umění a v soukromých sbírkách doma i ve světě.

Oldřich Plíva (*1946, Jablonec nad Nisou) má za sebou dlouhou řadu let poctivé tvůrčí práce. Na své umělecké cestě dosáhl řady pozoruhodných výsledků při sochařském zpracování rozmanitých materiálů, kupříkladu žuly, betonu a bronzu, ale nejblíže měl po celá desetiletí vždy ke sklu. Poprvé se s ním sešel na střední sklářské škole v Železném Brodě. Tam se u kahanu při výrobě drobných skleněných figurek zrodily prvotní doteky fascinace, která Oldřicha Plívu provází celý život. Spojuje neutuchající schopnost žasnout nad jedinečnou krásou tohoto materiálu, nepřetržitou snahu porozumět jeho vlastnostem a upřímné úsilí vtisknout mu tvar i výraz odpovídající autorskému záměru ve zvolené technologii. Programovým leitmotivem této vyhraněné životní cesty je snaha eliminovat nebezpečí stereotypu estetizující produkce, která zneužívá vlastností skla k laciným výsledkům.