Olbram Pavlíček / Pale Trash
PALE TRASH
PALE TRASH
[white abyss]
„Black metal vyplňuje prázdná místa a zvukové propasti jejich sonickými/verbálními/vizuálními reprezentacemi.“ Nicola Masciandaro a Reza Negarestani v komentáři ke sborníku Hideous gnosis – Black metal theory rozpracovávají myšlenky k jednotlivým žánrovým tématům. Stylové klišé zčernání a rozkladu podle nich souvisí s pojímáním vědění jako něčeho pohřbeného – v knihách, i přímo v zemi. Vědění se musí doslova vykopat ze země a odkrýt.Ta samá čítanka obsahuje příspěvek k tématu rozkladu a úpadku (decay) v black metalu. Joseph Russo se v textu s názvem PERPETUE PUTESCO – PERPETUALLY I PUTREFY (Navěky hniju) uvažuje nad rozkladem/úpadkem, který je vlastní samotnému black metalovému zvuku a nejde omezit na formální redukci „lo-fi“ přístupu. Od časů devadesátkového nekrosoundu „zakladatelů“ Burzum nebo Darkthrone po současné nahrávky solitérů jako Xasthur byl intencionálně „špatný“ zvuk hnán do konceptuálních měřítek ve snaze o vytvoření zvukové kvality o sobě, která je jakousi aurou. Duchem, odděleným od samotné hudby. Mrtvým, připoutaným k živému jako v Negarestaniho textu Corpse bride, na který Russo odkazuje. Hudba posedlá rozkladem se mění v hudbu, která se sama rozkládá.
[pale trash]
To samé platí i pro typografii. Metahaven upozorňují, že black metalové logo si vzalo k srdci myšlenku sebedestrukce. Jeho systematická nečitelnost má v sobě sebe-rušivou hodnotu: sdělení, které je vymazáno ve stejné chvíli, kdy je předáno. Ve svém eseji PITCH BLACK METAL – Logos, Passwords and Games pak srovnávají (a)symetričnost blackmetalových log s asymetrickou politikou po 11. září a a internetovou bezpečnostní politikou, reprezentovanou kódy captchas. „Genealogie protometalového lomeného písma Fraktur – od středověku po Třetí říši – je vstupní branou k mnoha životům (a „tvářím smrti) black metalu: jako konzervativní síla náciletého vzdoru, jako mučící technika na Guantanamu, a jako závan 'opravdovosti' v galeriích.“ Když fashion designer Gosha Rubchinskiy spojil ve své kolekci z roku 2013 azbukou psané lomené logo Burzum s grafikou odkazující na přístav Archangelsk anebo ruský nápis PACCBET (Úsvit) v logotypu typickém pro skatový magazín Trasher, šlo mu právě o podobný rozklad (sub)kulturních reprezentací. Vintage triko Burzum si oblíbil i Bones, který si intenzitu svého „white trash rapu“ bere z amerických emocore a screamo kapel období milénia. Slovenský rapper Gumbgu, který “čupí, ale není Bones” si ve spolupráci s labelem A51 před časem nechal své jméno rozložit logotypem Olbrama Pavlíčka.
[black flag]
V takovém kontextu nejsou objekty, označené jako PALE TRASH, navzájem dobrovolně nebo náhodně pospojováné. Jsou spíš násilně bondážováné, konzervátorsky petrifikováné nebo represivně „zajištěné“. Vystavením-rozkladem do znaků se jednorázové předměty, jako je pytel na odpadky, stahovací plastová páska a elektrikářská izolačka, mění ve vak na mrtvoly, bondáž a pouta pro “zachycené” uprchlíky a zpacifikované aktivisty. Z připevnění je znehybnění. Otagovaná podlahová lišta se pak samovolně skládá v šibenici, zároveň je tím referenční fašistická šibenice sama zkarikována. Je to obrácení procesu náckovského přivlastňování dorozumívacích i zastíracích kódů radikálního emancipačního hnutí, ať už jde o vnějškové znaky (black bloc, logo GNWP) nebo ideová východiska (autonomie, svoboda zvířat). Na hudební scéně je odrazem tohoto procesu RABM (Red and Anarchist Black Metal) proti NSBM (Nazi Scum). Takový postup je Olbramovi vlastní i v případě modifikování HC/punkových „ikon“ – verze Black flag pro Windows nebo přeznačení loga Dead Kennedys. Jako když ve hře se sirkama donutíte rybu jednoduše plout proti proudu, tak lehce vzniknou Living Kennedys ve tvaru „pohanské“ runy.
Tři čáry kresby šibenice potom tvoří rozpadající se trojúhelník:
Trash Bag – Black Flag – White Abyss
Kurátoři: Tina Poliačková & Lumír Nykl
Součástí vernisáže bude zvuková noise-tech performance
Olbrama Pavlíčka a Davida Střelečka.
PALE TRASH
