Od Boudníka k dnešku

Metoda strukturální grafiky je objevem Vladimíra Boudníka, nejosobitějšího českého grafika druhé poloviny 20. století. Inspirativní síla nové techniky i Boudníkovo osobní charisma hluboce zasáhly jednu uměleckou generaci. Metodu strukturální grafiky si osvojilo mnoho umělců, z nichž někteří ji obohatili o vlastní originální postupy (Zdeněk Beran – Oldřich Hamera – Josef Hampl – Jan Hladík – Jenny Hladíková – Jaroslav Hořánek – Jaroslav Hovadík – Dalibor Chatrný – Ludmila Jandová – James Janíček – Čestmír Janošek – Jan Koblasa – Radoslav Kratina – Alena Kučerová – Antonín Málek – Pavel Nešleha – Eduard Ovčáček – Lubomír Přibyl – Dana Puchnarová – Romana Rotterová – Pravoslav Sovák – Vladimír Suchánek – Pavel Sukdolák – Jaroslav Šerých – Antonín Tomalík – Miloš Urbásek – Jiří Valenta – Aleš Veselý – Karel Vysušil – Rudolf Alois Zörner).

Vývoj české strukturální grafiky nebyl přerušen předčasnou Boudníkovou smrtí, střídáním uměleckých trendů, ani koncem 20. století. Její nevyčerpatelný výtvarný potenciál dokládá ukázka z tvorby současných autorů (Šimon Brejcha – Eva Čapková – Patrik Hábl – Robin Kaloč – Lubomír Krupka – Lenka Vilhelmová).  Unikátní soubor grafik doplňují strukturální matrice, bibliofilské tisky a 3-D objekty.

Komentuje autor a kurátor výstavy: Jiří Bernard Krtička