OBRAZ VERSUS SMRT

Smrt představuje nedílnou součást lidské společnosti a jejích kultur. Postupné proměny západní společnosti zasáhly představy nejenom o životě, ale i smrti. Vytlačili jsme s procesem sekularizace, s panováním kultu mládí a oslavou každodenního konzumu smrt z našich životů? Jak na naše vnímání smrti působí všudypřítomná populární kultura oslavující žánry krimi a hororu? A existují znaky, jež provázejí obrazy smrti napříč rozmanitými kulturními formami jejího zobrazování?

Hosté:
MARTIN SOUKUP, kulturní a vizuální antropolog (UPOL): "Podoby smrti"

MARKÉTA SVOBODOVÁ, historička architektury (ÚDU AVČR): "Desakralizace hřbitovní architektury. Změny v typologii hřbitovních staveb ve 20. století“ 

JAN FREIBERG, kurátor: "Galerie Na Shledanou"

Vstup: ZDARMA.

Více informací: www.fresh-eye.cz/program

Kde: Trafo Studio/PRÁM.

Mapa: www.fresh-eye.cz/kontakty

Anotace:
Smrt představuje nedílnou součást lidské společnosti a jejích kultur. Od samých jejích počátků se jí v ní dostává zásadního postavení, ať již v podobě orálně předávaných a později písemně zachycovaných mytologických či náboženských příběhů, pomocí kolektivních rituálů a objektů zvláštního řádu i prostřednictvím vizuálních reprezentací. Proměny západní společnosti, jež se staly nedílnou součástí jejího průmyslového a technologického rozvoje, zasáhly nejen oblasti prožívání každodenního života, ale i představu o životě, a tedy i smrti, samé. Přestože po tisíciletí zůstává smrt přítomna v každém dni života společnosti, ozývají se kritické hlasy poukazující se na vytrácení smrti z moderního světa. Kult věčného mládí, přehlížení stále rostoucí skupiny seniorů v západních státech, oslava konzumu a kultury požitku zastupují jen několik klíčových bodů, o něž se tyto hlasy opírají.

Skutečně jsme na smrt zapomněli, anebo nás v podobě slavné smrtky, hrající šachy na mořském pobřeží z Bergmanovy „Sedmé pečetě“, navštěvuje během denního a nočního snění? Jak je možné zapomenout na smrt, když je jí současné populární televizní a filmová kultura oslavující žánry krimi, thrilleru a hororu, doslova plná? A lze ještě dnes vysledovat určité znaky, které k obrazovým reprezentacím neodmyslitelně patří napříč rozmanitostí kulturních forem jejího zobrazování?